Gotta Be You /N.H./

fourty-four

Niall

Celý koncert je úžasný. Užívám si ho, jak nejlépe dovedu. Poslední písničkou je Little Things. Kluci na mě mrknou a já nervózně vyšlápnu dopředu.

„Dnešní Little Things bych chtěl věnovat někomu pro mě speciálnímu. Je to člověk, který pro mě znamená neskutečně moc a nikdy ho nechci ztratit. Tuhle písničku, bych chtěl věnovat své přítelkyni," vydechnu.

Z předních řad se ozve šokované zalapaní po dechu. To už, ale začneme zpívat. Nemůžu se dočkat, až dozpíváme a já poběžím za Am. Obejmu ji a pak políbím. Když konečně dozpíváme, rozloučíme se s fanoušky a já se okamžitě rozeběhnu za Amie. Zůstanu, ale zaraženě stát, když najdu místo, kde měla být Am prázdné.

„Zlato, vy už jste skočili?" uslyším za sebou až moc dobře známý hlas.

Prudce se otočím a uvidím Barbaru.

„Co tady sakra děláš?! Kde je Amie?"

„Nialle, musím ti něco říct," řekne vážným hlasem, „Amie si tě nezaslouží."

„Barbaro, řekni mi sakra, co si udělala?!" zavrčím na ni.

„Jenom jsme si s Amie popovídaly," pokrčí rameny nevinně.

„Co si jí řekla?"

„Není to jedno. Beztak hned běžela za tím svým Chrisem."

„Cože?! Řekla si Chris?"

„Jo Chris. No tak Nialle, přece si nebyl tak naivní."

„Tomu nevěřím, Am taková není."

„Jak myslíš, jdi se o tom přesvědčit. Budu na tebe čekat."

Zavrtím hlavou a okamžitě se rozeběhnu ven. Naskočím do svého Range Roweru a okamžitě se vydám k Amie domů. Do očí se mi derou slzy, které se snažím všelijak zahnat, protože prostě odmítám uvěřit, že to, co Barbara řekla je pravda. Tohle by Am neudělala. Zrovna ona určitě ne. Nevěřím tomu. Snažím se jí volat, ale telefon hlásí, že je momentálně nedostupná.

„Sakra," vykřiknu a hodím telefon někam za sebe.

Když dorazím k jejímu bytu zvoním na zvonek jako blázen, ale nikdo neotevírá. Nakonec se prostě svezu podél dveří a položím hlavu do dlaní, které mi po chvíli začnou smáčet horké slzy. Jak se tohle mohlo sakra stát? Tohle je snad zlý sen. Dnešek měl být přece úžasný. Musím usnout, protože mě probudí hlasy. Okamžitě poznám Am, ale bohužel moc dobře poznám i ten druhý. Rychle se vyhrabu na nohy a schovám se za roh. Srdce mi buší jako o závod, když uvidím Amie a vedle ní jeho.

„Už je to v pohodě Chrisi," řekne Am, která ke mně stojí zády.

„Dobře. Každopádně počítej s tím, že si tě přijedu zkontrolovat, jasný?"

„No jo, jasně."

Pak se k ní nakloní a já víc už vidět nechci, proto se rychle druhou stranou rozeběhnu ven. Nasednu do auta a vydám se do nonstop baru. Je to tu zakouřené a neskutečně to tu smrdí, ale mému účelu to postačí.

„Tak co si dáš fešáku?" zeptá se barmanka.

„Dvojitou whisky. Nebo víte co, dejte mi rovnou celou flašku."

„No dobře," řekne a podá mi flašku a skleničku.

Povzdechnu si odšroubuji víčko a pak se hltavě napiji.

Už je mi vážně všechno jedno...