CRIMINAL

"Dobře víš,že já city nemám,"

Myslela sem si,že je jeho normální kamarádka.A jak mu mohla odpustit?

OMLOUVÁM SE ZA CHYBY

,,JÁ," nebyla sem schopna slova. V podstatě sem ani nevěděla co jí na to říci.

,,Nemusíš mi na to nic říkat," řekla a vstala.

,, Dneska ti donesu už jen večeři," řekla a odešla. Povzdechla jsem si a hlavu kterou jsem měla mírně podepřenou jsem nechala padnout na polštář.

Justin: 

Seděl jsem na gauči, popíjel pivo a koukal na telku. 

,,Kámo, vážně si jí musel udělat tohle?" přišla Cailin. Nadzvedl jsem obočí.

,,Je tady první den a už toho zjistila moc a ty jí ještě donutíš, aby ti ho vykouřila, nemohl si jít za nějakou kurvou?" zeptala se mě. Pobaveně jsem se zasmála.

,,Hele jsem sní asi týden a ještě sem se s ní nevyspal," řekl jsem jí a napil se piva.

,,Jenže jí je patnáct a se svého života neví ani půlku a ty jí ten život který má ničíš ještě dřív než zjistí svůj život celí," řekl mi a já stáhl rty do tenké linky. Kdybych nebyl sjtej vím, že bych toho litoval, ale jelikož jsem je mi to jedno.

,,Fajn tak zase můžeš odkráčet," řekl jsem a dál koukal.

,,No tak ne. Myslela jsem si, že máš alespoň trochu citu, ale asi jsem se zmýlila," řekla a zakroutila hlavou. Věděl jsem, že má pravdu. Zase. Já vím, že jsem bezcitný, ale pokuď někdo prožije život tak jak sem ho prožil já nebylo by ani v něm kousek citu.

,,Dobře víš, že já city nemám," zavrčel jsem a položil pivo na stůl.

,,Ne ty si namlouváš, že žádný city nemáš, ale máš, jen by je měl někdo probudit!" zasyčela a vstala.

,,Dones jí alespoň večeři gentlmene," řekla a odešla. Protočil sem očima a vstal. Došel jsem do kuchyně. Začal sem jí dělat toasty a k tomu sem jí nalil džus. Dal sem to na tác a šel sem do jejího pokoje. 

,,Nesu večeři," řekl jsem. Její tělo se otočilo, ale jak viděla zase mě protočila očima a otočila se.

Bella:

,,Chceš to jídlo nebo ne?" zeptal se .Povzdechla sem si. Měla jsem strašný hlad, ale nechtěla jsem sním mluvit.

,,Pokuď neodpovíš odnesu to a sním si to," řekl a já potichu zakňučela.

,,Jo nech mi to tu prosím," zašeptala jsem. "Dobře," řekl. Sedla jsem si tak, aby mi to jídlo mohl dát na  nohy což taky udělal. Sedl si na konec postele. Já začala jíst a on mě pozoroval. Ty toasty byli dobrý, fakt ale furt mě žral pocit, že mi do toho mohl cokoliv dát. A jelikož mu nevěřím ani nos mezi očima bylo pro mě těžké to sníst a vypít, ale když sem to snědla tak sem byla spokojená.

,,Bylo to dobré," šeptla sem a tác položila na skřínku, která byla vedle postele.