Část bez názvu 33

2.1K 98 5
                                    

×omlouvám se za chyby×

Pomalu jsem otevřela jedno oko a potom to druhé. Oči mě páleli. Záda boleli. V krku jsem měla sucho. Pomalu jsem otočila hlavu. Byla jsem v obýváku na gauči. 

,,Áááá jsi vzhůru," řekl Ryan, který přišel do obýváku. Protočila jsem očima a podepřela lokty svoje tělo, který jsem zvedla. Pak jsem si opatrně sedla.

,,Neměl by si něco k pití?" zeptala sem se ho. Jen pokýval hlavou a zase odešel. Po chvíli zase přišel i se sklenicí vody. Podal mi jí a já si jí vzala.

,,Za dvě minuty přijde Justin," řekl mi. Jak jsem uslyšela jeho jméno zvedl se mi žaludek a udělalo opět špatně. Ale vydržela jsem to.

,,AA?" nadzvedla jsem obočí a napila se.

,, Jen, že bude asi naštvaný, když mu řekneme, že si byla tady tak by bylo dobré jít do pokoje," řekl mi a já vstala. Pomalu jsem odešla do 'mého' pokoje. Lehla jsem si do postele a pila. Chtěla jsem sáhnout po mobilu, který byl na stolku, ale už tam nebyl. Jak jinak. Povzdechla sem si .Ani ne po pěti minutách se otevřeli dveře a vstoupil do vnitř Justin. Hned jsem obrátila hlavu na druhou stranu.

,,Nepomůže ti, že na mě budeš naštvaná," řekl a přišel ke mě. Za bradu mi mojí hlavu otočil tak abych mu koukala do očí. Jeho zorničky byli zvětšené a tím mi došlo,  že asi určitě něco měl. Zamračila jsem se a vytrhla svojí hlavu z jeho rukou.

,,Ty jsi sjetý?" zasyčela sem ně něj. Jenže ve chvíli kdy se jeho ruka setkala s prudkým nárazem s mojí tváří jsme toho litovala. Moje pravá ruka instinktně vyletěla k mé tváři za kterou jsem se chytla.

,,Ještě jednou mě nasereš, dostaneš tak jako ještě nikdy," ukázal na mě prstem. Si jako myslí, že je co? Chtěla sem mu to říci, ale nemohla jsem. Věděla jsem, že bych zase dostala.

,,Teď mi vykouříš," řekl a začal si sundavat tepláky.    

CRIMINALKde žijí příběhy. Začni objevovat