Different Girl✔

7.

Nemohla jsem usnout. Políbil mě! Jeb! Achjo. Co si o tom mám myslet? Miluje mě? Nebo jsem jen úlet? Ale ne. On takový není. Koukla jsem se kolik je hodin. 02:46. Ukazoval display. Znovu jsem zabořila hlavu do polštáře a konečně se mi podařilo usnout.

Probudilo mě hlasité mňoukání. Čiko vyskočil na postel a zamňoukal znovu. „Běž spát Čiko. Ještě je noc..." zamumlala jsem a odsunula ho pryč z postele. Asi se naštval, protože vylezl znova a s klidem a pohodou v duši, se mi posadil na obličej. Zacpal mi dýchací cesty svým....( jak to říct slušně:D) zadkem. Vzala jsem ho a posunula na břicho. Udělal to znova. „Tak jo Čiko. Dám ti jídlo!" řekla jsem když už mě vážně štval a spolu s ním jsem se odebrala do kuchyně. Když jsem mu nalévala mléko, očima jsem zavadila o hodiny. Bylo šest ráno. Teprve jsem spala tři hodiny. Ale teď už bych stejně neusla. Udělala jsem si lupínky s mlékem a šla k televizi. Ale i když jsem měla zapnutou televizi, stejně jsem myslela jen na včerejšek. Jak to s náma bude.

Ve škole jsem měla dobré známky. I když jsem se neučila. Mnozí mi záviděli. Ale mě to bylo jedno. Vůbec jsem se na nic nesoustředila. Nikdy. Dneska mě dokonce Amy s Ritou pozvaly do cukrárny. Řekla jsem, že půjdu ráda. I když jsem chtěla jít za Jebem. No co. Že mě holky někam pozvou, to se nestává často. „Takže ve čtyři u Kortuny?" zeptala jsem se pro jistotu. „Jojo. Už se těším." odpověděla Rita. Amy se jen usmála a přikývla. „Pá" zamávaly mi.

Co si mám obléct!? Vůbec jsem si nevěděla rady. Po dloouhém rozmýšlení jsem si vzala červenou sukni a černé tričko. Dala jsem si i červenou rtěnku. Nevím, asi jsem chtěla zapůsobit. Ale nemůžu říct, že jsem vypadala špatně. Ušlo to..

Vešla jsem do kavárny. Holky tady ještě nebyly. Mohla jsem čekat že budou mít zpoždění. Sedla jsem si k jednomu stolku a objednala si džus. (Asi je to trapné, ale káva mi nechutná.) s nedočkavostí jsem se dívala do mobilu, kolik je hodin. „No konečně." řekla jsem potichu, když jsem uslyšela Amyin zvonivý smích. Nakoukla jsem z okna, abych se přesvědčila, že to jsou ony. Byly. Ale nebyly sami. Rita stála vedle Amy objímající Jeba. Promnula jsem si oči, abych zjistila, jestli nemám vidiny nebo tak. Bohužel ne. Tak tohle nevydržím. Zvedla jsem se ze židle a odešla. Ve dveřích se střetl můj pohled s Jebovým. „Takže úlet." zašeptala jsem a po tváři mi stekla chladná slza zklamání. Rozběhla jsem se pryč. Amy a Rita se začaly vyptávat. Jeb na mě volal, myslím že i chvíli běžel. Bylo mi to jedno. Všechno mi bylo jedno. Doběhla jsem domů a zamířila rovnou do postele.

Nezajímaly mě všechny ty SMSky co mi přicházely. A hovory jsem taky nebrala. Jen jsem seděla, hladila Čikouška a brečela. Už jsem fakt kráva s tím brečením. Proč toho debila Jeba vůbec řeším? Vždyť nejsme spolu. Ani ho neznám. Myšlenky v hlavě se mě snažily uklidnit. Bohužel to nezabíralo. Máma se ptala, co mi je, samozřejmě jsem jí řekla něco jiného. Řekla jsem že mě holky pozvaly do kavárny a pak nepřišly. Ha. Jak důvěryhodné. „Ticho mozku!" okřikla jsem ho. ( Asi jsem už vážně blázen.)

Byla jsem už příliš zvědavá. Musela jsem si přečíst ty zprávy. Šest zmeškaných hovorů. Devět zpráv. Volal mi jen Jeb. A smsky byly dvě od Rity. Je hodná, že se zajímá. Rozhodla jsem se přečíst si první ty od Rity.
Ahoj Kristo. Neděje se něco?
Napsala první. Né...jsem v pohodě...úplně v pohodě..řekla jsem si pro sebe odpověď.
Něco s Jebem?
To byla druhá zpráva. Takže ho zná. Ach jo...já to snad ani nechci vědět. Teď bych si mohla přečíst ty od Jeba.
Kris!! Ty znáš holky?

Není to jak si myslíš!

Jsi v pohodě?

Přijdu jo? Vysvětlím ti to.

Kris?!

Amy je moje sestřenice.

Už chápeš?

Lepší výmluvu nemáš? Uchechtla jsem se sarkasticky. Neměla jsem náladu mu odepisovat. Tolik se toho v poslední době stalo. Opravdu moc. A zanechalo to spoustu změn i na mě. .

„Lidé jsou opravdu hrozní má lásko." ležela jsem pod peřinou vedle Čika a sdělovala mu své myšlenky. „Kdybych byla kočka. Bylo by všechno tak snadný." pusinkovala jsem mu jeho chlupaťoučkou hlavičku. On jen spokojeně vrněl. Byl k nakousnutí. Usnul a já jsem si dala sluchátka do uší. Pustila jsem si písničky a do hlavy se mi nahrnul naval myšlenek. Začaly různě proudit a třídit se. A mě se do očí znovu nahrnuly slzy.