14.

2.1K 160 0
                                    

„Kam teď?" zeptala se Rita, když jsme vyšli z kina. „Na zmrzlinu?" zeptala jsem se. Vzala mě za ruku a rychle táhla ke stánku. „Jednu jahodovo vanilkovou a" zarazila se a podívala se na mě. „Pistáciovou." dodala jsem. Prodavač ze stánku se na Ritu hezky usmál. A ona hned zčervenala. Šibalsky jsem se na ni podívala a ona stydlivě odvrátila zrak. Tomu klukovi mohlo být tak dvacet. Nebyl špatný. A Rita se z něj celá roztíkala. Popošla jsem blíže ke stánku. „Ani to nezkoušej." sykla na mě. „Hele. Ty. Jo ty." zeptala jsem se toho kluka. „No..víš." začala jsem a podívala se na Ritu. „Dneska jdeme s kamarádkou na pláž. Nešel bys taky?" Ohlídl se za mě. Na Ritu. „Proč ne." zasmál se. Měl fakt hezkej úsměv, to jsem musela uznat. „Ve čtyři tam?" vložila se do toho Rita. Přikývnul a ona se otočila, aby šla. „A jméno?" zeptal se ještě Rity. Odpověděla mu a on jí řekl to své. Pak si ještě vyměnili telefon a mohly jsme jít.

„Co si mám vzít na sebe?" vyšilovsla Rita. „Tyhle roztrhaný kraťasy nebo tyhle, do pasu?" zeptala se bezradně. Protočila jsem nad ní panenkama ale ve skutečnosti jsem byla šťastná, že je šťastná. „Vezmi si ty roztrhaný. A to volný bílý tričko." usmála jsem se na ni a podala jí ho. „Díky." vydechla. „Ještě že tě mám." vděčně mě objala  a šla se převléct.

„Už jde! Už jde!" pištěla skoro bez hlasu. „Co mám dělat?" ptala se. Ale už byl u ní. Usmál se a pozdravil ji. „Ahoj..hh." uměle vycedila zuby a podívala se na mě bezradně. „Ahooj File!" přišla jsem za nimi. „Zajdu pro pití." mrkla jsem na Ritu a odešla. Došla jsem k baru. Byla tam milá holka. Vzala jsem jim lehkou colu. Když jsem uviděla, že jsou v družném hovoru, radši jsem se vrátila k baru. „Tvoji kamarádi?" zeptala se barmanka a pohledem na ně ukázala. Zrovna utírala sklenice a pokládala je na poličku. „Jo." usmála jsem se na ni a dala si ruce pod bradu. „Teda alespoň ta holka." dodala jsem s znovu se na ně ohlédla. Zrovna se chystali odejít. Chvíli jsem je pozorovala, jestli mě třeba nevezmou sebou. Ale Fil vzal Ritu za ruku a za stálého povídání se mi vzdalovali z očí. Pozorovala jsem je až dokud úplně nezmizeli. Tohle si mohla být ty s Jebem. Řekl nějaký hlas uvnitř mě. Rychle jsem zatřepala hlavou, abych tyhle myšlenky na něj vyhnala. „No nic." otočila jsem se na barové židli zpět k té holce. „Asi mě tu zapomněli." obě jsme se zasmály. Slušně jsem se rozloučila a vydala se domů.

Byl nádhernej západ slunce. Sundala jsem si boty a jen tak lehce se procházela po pláži. Z nějakého důvodu jsem si přála aby tu teď se mnou byl. Chtěla jsem cítit jeho rty na těch mých. Být v jeho obětí. Utéct s ním někam daleko. Moc daleko. Prosadila jsem se a zadívala se do moře. Jaké by to asi bylo skočit. Nechat se unášet vlnami napříč krutému světu. Opatrně jsem našlápla do vody. Byla teplá. Dala jsem tam i druhou nohu. Šla jsem hlouběji a hlouběji a hlouběji.

„Hej!" ozval se nějaký chlapecký hlas. „Slyšíš?! Co to k sakru děláš?" přibližoval se. Uvědomila jsem si, že stojím skoro po krk ve vodě. „Takhle večer je voda nebezpečná." došel až ke mě a pomohl mi vylézt ven. Všimla jsem si jeho bílého Trička s nápisem PLAVČÍK. Nebyl zas tak starý. Asi kolem dvaceti pěti let. „omlouvám se." rěkla jsem upřímným hlasem. Začala jsem se zase cítit reálně, protože mi z toho mokrého oblečení začala být Děsná zima. „Cos to prosimtě vyváděla?" zakýval nade mnou nesouhlasně hlavou a pousmál se. Pak si ale všiml jak se klepu zimou. „Pojď se mnou do strát a nálezů. Něco si tam půjčit musíš." vydal se do místnosti pro zaměstnance a já ho následovala. Vybrala jsem si nějaké bílé tričko s nápisem love hurts a džínové kraťasy. Už byla tma a tak jsem řekla, že jdu domů. Když ten plavčík zjistil, jak daleko bydlím a že nemám odvoz, nenechal mě jít samotnou. Zavezl mě teda až domů. Vystoupila jsem z auta a naklonila se, abych mu mohla poděkovat. „Děkuju mockrát." řekla jsem. „Příště ať už se to neopakuje." dodal a zamával. Vešla jsem domů a máma hned začala vyšilovat. „Kristo! Měla jsem hrozný strach! Kde jsi byla?!" obejmula mě. Poprvé za tyhle, asi tři hodiny, od té doby, co jsem vlezla do vody, jsem si uvědomila, že jsem se chtěla utopit. Teda alespoň myslím. A to kvůli němu.

Different Girl✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat