Different Girl✔

30.

z Jebova pohledu:

Už se to tady dost rozjelo. Všichni pili, ale já jsem nechtěl. Byl jsem tu autem, a taky jsem věděl, že alespoň někdo střízlivý zůstat musí. Nejspíš pak budu rozvážet Jonase a jeho kámoše.

Pila i Selly, tedy holka, se kterou tančím. Nemohla si nikoho najít, tak jsem s ní šel. První jsem sice chtěl jít s Kristou, ale ona už prý někoho měla. „No ták..." tahala mě na parket Selly a vrtěla se při tom do rytmu. Byla krásná, to jo, ale všechnu tu její krásu dělala tuna makeupu a prodloužené vlasy. „Zatanči si teď s někým jiným." odbyl jsem ji, protože mě ty její opilecké hrátky už nebavily.

Poraženecky odešla a hned se uchytila u nějakýho svalnatce, pěkně oplzlýho, jak jsem viděl. Jak jsem se tak rozhlížel po sále, uviděl jsem Kristu, jak tančí uprostřed kruhu lidí. Vypadala šťastně, ale vzhledem k tomu, že skákala mimo rytmus a až přes příliš se smála, tak jsem usoudil, že něco není v pořádku. Ona pila. Chtěl jsem tam jít a napomenout ji, ale přišlo mi to divné. A navíc jsem ji nechtěl ztrapňovat před jejími přáteli.

Na kraji u jednoho stolu seděla nějaká holka, trošku při těle. Nikdo s ní netančil a vypadala docela sklesle. Rozhodl jsem se zatančit si s ní, ať má z plesu i nějaký pěkný vzpomínky. „Smím prosit?" usmál jsem se na ni a natáhl k ní ruku. „Opravdu chceš tančit se mnou?" znejistěla. Jen jsem se usmál a přikývnul. Chytla se mé natažené dlaně a vydala se na parket. Viděl jsem jak se opravdu srdečně usmívá. Štvalo mě, že s ní ostatní kluci nechtějí tančit jen kvůli vzhledu. Je to moc fajn holka. Dotančili jsme a zasmáli jsme se. Já jí poděkoval a ona mě taky. Odebral jsem se ke stolu a cestou jsem se ohlédl po Kristě, abych ji zkontroloval. Nebyla tam.

Došel jsem ke kruhu a vyhledal Jonase. „Co je káámo?" opilecky se zasmál, když jsem ho vytáhl z kruhu. „Kde je Krista?" zeptal jsem se vážně. „Před chvílí odešla někam s Devem..." pronesl s pořád stejně tupým výrazem. Docela jsem se lekl. Viděl jsem jak ji celý večer osahával, ale nebyl jsem si jistý, kde jsou teď a co se bude odehrávat. Nebo spíš jsem si nechtěl být jistý.

Vyběhl jsem ven abych zjistil, jestli tam má Dev auto. Měl. V to jsem taky doufal, protože by snad nebyl tak blbej aby řídil v opilosti. Šel jsem tedy zpátky dovnitř. Nevěděl jsem kam teď, tak jsem se vydal po nějakých schodech nahoru. Otvíral jsem všechny místnosti. Snažil jsem se rychle, protože jsem nechtěl, aby se stalo něco, čeho by pak všichni litovali. Hlavně Krista. Konečně jsem našel ty správné dveře. Otevřel jsem je a vtrhl dovnitř. Dev byl už jen v trenýrkách a Krista byla bez šatů. Krčila se v rohu postele a Dev se na ni sápal. Zmetek. Přiběhl jsem tam a vrazil Devovi do nosu. Krista se na mě zděšeně podívala. „Nech toho!" zakřičela na mě. Dev si otíral zakrvaneý nos a skučel bolestí. „Vždyť tě zachraňuju.." nechápal jsem ji. Už jsem ji balil do deky a odnášel pryč. Pořád se vzpírala. Naposled jsem se ohlédl na Deva. „Ona to chtěla.." odfrknul zamračeně. Krista brečela. Ale přitom se mi pořád vzpouřela. Vyšel jsem s ní na čerstvý vzduch, pod nejbližší strom.

„Tys to vážně chtěla udělat?" zeptal jsem se, když už mi to ticho přišlo blbé. Posmrkla a přikývla. Seděli jsme pod velkým dubem a ona byla zabalená v dece. „A proč?" zeptal jsem se. Hrozně mě to zajímalo. Je jí teprve šestnáct. Sice je to legální už od patnácti...ale stejně. A navíc mi nepřišlo, že Deva milovala. „Ty se vážně ptáš?" vyjela na mě, jako by to byla moje vina. Nejistě jsem kývnul. „Tančil jsi s tou největší pipkou na celým světě. Objímala tě a pusinkovala. A já jsem jí záviděla. Jen jsi mě pozdravil, nic víc. Ani jednou jsi mě nevyzval k tanci! Ani k přátelskýmu!" zase začala brečet a já jen zarytě poslouchal. „...a pak jsi tančil i s tou další holkou. Usmívali jste se na sebe a tak. Ale já ti nestála ani za ten blbej pohled. A proto jsem pila ty drinky. Za každej tvůj tanec s jinou jsem vypila jeden. A pak mě Dev řekl ať jdu s ním. A já jsem věděla co chce. Šla jsem. Šla jsem, protože tě miluju! A žárlila jsem! Strašně moc jsem žárlila." křičela a brečela zároveň. Nebyl jsem schopen její slova vstřebat. Bylo jich moc. A měly až moc velkej význam. Objal jsem ji a ona mi brečela do ramene. Nemohl jsem nic říct. Nevěděl jsem co. Nebyl jsem zvyklý na takovou upřímnost. A alkohol ji dělal moc upřímnou. Až moc.

Nabral jsem do auta Kristu, Jonase a jeho holku, na jejíž jméno si teď nevzpomenu a dokonce i Deva. Nemohl jsem na něj být naštvaný. Byla to, podle toho, co říkala Krista moje vina. Všechny jsem je rozvezl domů. Spal jsem u Jonase. Ten hned usnul a vypadal, že má klidný spánek. Zato já jsem nemohl usnout. Pořád jsem musel myslet na to, co říkala Krista.