Raziel-Anděl Osudu✔️

23.Kapitola

Ariel
  ,,Chci abys vypadl z tohohle domu." řekla jsem směrem k Luciferovi, který se uvelebil na naší pohovce a odmítal odejít.
  ,,To nejde maličká. Počkám tu, než se Raziel vrátí." odpověděl mi s úsměvem a já zatnula ruce v pěst.
  ,,Klid Ariel." uklidňoval mě Gabriel, ale já jen pohodila rukama a dál jsem chodila před pohovkou jako lev. Rozčilovalo mě, že tu je. Nemá tu co dělat.
  ,,To je jistě pravda, ale i tak tu rád zůstanu. Jsi přeci moje dcera." odpověděl Lucifer na moje myšlenky a já po něm vystartovala. V tu chvíli jsem se ocitla nad zemí. Azrael mě držel v pase.
  ,,Pusť mě..." zavrčela jsem a on mě poslechl.
  ,,Copak ho odtud nemůže někdo vyhodit?" řekla jsem zoufale, ale nikdo se neměl k odpovědi. Nahlas jsem zavrčela a nakopla jsem roh pohovky.
  ,,Kde vlastně Raziel je?" zeptal se Azrael Gabriela a ten zavřel oči. Dělal to tak vždy když chtěl někoho najít.
  ,,Už Michaela, kde jinde." odpověděl nám všem Lucifer.
  ,,Proč si pro něj nedojdeš?" řekla jsem Luciferovi ironicky.
  ,,Přijde sám až zjistí pravdu o Veronice." usmál se a překřížil si nohy.
  ,,Pravdu? Jakou pravdu?" řekla jsem směrem ke Gabrielovi a Ami, ale vypadalo to, že jediný kdo zná odpověď je Lucifer.

Veronica
Probudila jsem se kvůli slabému větru, který proudil do stanu skrz otevřený průchod. Podívala jsem se kolem, byla ještě tma a Raziel tu nikde nebyl.
  ,,Razieli?" řekla jsem do ticha. Začal se mě zmocňovat strach. Jeho blízkost mi byla poslední hodiny majákem v bouři, klidným přístavem a teď, když tu nebyl jsem zase cítila tu tíseň kterou jsem cítila na mostě.
  ,,Razieli!" zavolala jsem hlasitěji, ale žádná odpověď nepřišla. Měla bych ho jít hledat? Ale co když je u Michaela? Nebo u někoho jiného? Nějaké ženy?
Bůh ví proč se mi zrovna tahle myšlenka nelíbila. Ano, přilnula jsem k němu, ale bylo to dost na to abych to nazývala něčím víc?
Byla mi zima, oheň už vyhasl a skrz otevřený průchod sem foukal studený vítr. Mohla jsem se zvednout a jít ten průchod zajistit, ale prostě jsem se bála pohnout. Bála jsem se vylézt z postele, tak jsem se jen posadila a zírala jsem na průchod.
Uběhlo hodně času než jsem z venku uslyšela kroky, jenže nebyl to ten koho jsem čekala.
  ,,Veronico?"
  ,,Ano, Michaeli?" odpověděla jsem mu jen co vešel dovnitř.
  ,,Jen jsem přišel...dej mu čas prosím. Je to horká hlava po svém otci. Musí mít čas se se vším vyrovnat."
Nechápala jsem nic z toho co mi teď řekl. Můj mozek prostě nechtěl spolupracovat. Udělala jsem něco špatně?
  ,,Co to říkáš?" zeptala jsem se nechápavě.
  ,,Usnula jsi a...víš, má tě hodně rád...jenže když jsi usnula, mluvila jsi ze spaní. Zřejmě ti Lucifer vymazal vzpomínky."
Ani tohle jsem nedokázala pochopit. Co s tím má společného Lucifer?
  ,,Michaeli co se stalo? Co jsem řekla?" naléhala jsem na něj.
  ,,To Lucifer může za to jaký jsi měla život, Veronico. To on potopil tvého otce a pomohl mu k drogám. To on přerušil spojení mezi tebou a Brit. Ovládal tě tak abys k sobě Raziela připoutala. Při té nehodě s kamionem potřeboval Lucifer aby se Raziel přestal nachvilku soustředit. To, že vám oběma Gabriel vymazal paměť byla jen náhoda, ale Luciferovi to nahrálo do karet. Ten stín v lese, který si viděla, byl Lucifer. Celou dobu si byla jeho loutka, ale ani on sám nedokáže změnit osud. Chtěl za sebou zamést stopy, proto tě zavedl zpět domů...ten muž...Lois...to byl taky Lucifer. A to co se stalo v domě..." odmlčel se a já se zamračila. Co se stalo v domě?
  ,,Nějak si nemůžu vzpomenout co se tam stalo. Pamatuju si až Raziela na mostě." řekla jsem mu a Michael si sedl naproti mě. Tvářil se dost zvláštně.
  ,,Já si nejsem jistý jestli ti to mám říct. Možná je lepší když si to nepamatuješ. Ovšem Raziel..." zase se odmlčel a mě už to lezlo na nervy.
  ,,Co je s Razielem?" zeptala jsem se a Michael se zase zvedl.
  ,,Co je s Razielem?" zeptala jsem se znovu protože se Michael neměl k odpovědi.
  ,,Michaeli!" zakřičela jsem na něj.
  ,,Letěl dolů...za Luciferem." řekl nakonec a to jsem už i já vyskočila z postele na nohy.
  ,,Cože? Cože udělal?!" zakřičela jsem a začala jsem za chůze vymýšlet plán jak se za ním dostat. Nemůže být přeci tak hloupý, vždyť ho Lucifer zabije.
  ,,Promiň Veronico, snažil jsem se ho zastavit." omlouvala se mi Michael, ale já jeho omluvu nebrala na vědomí.
  ,,Ne...proč to udělal? Vždyť ho Lucifer zabije!" mumlala jsem a zrovna když jsem chtěla vyběhnout ven a nějak vymyslet plán na cestu dolů, ozval se tichý smích. Ihned jsem zpozorněla.
  ,,Myslím, že se pleteš." ozval se ten jeho samolibý hlas a já okamžitě vyběhla ven ze stanu následovaná Michaelem.
Stál tam. Raziel stál u stanu s rukama založenýma na prsou a křídly složenými u těla.
V tu chvíli jsem nepřemýšlela a rozběhla jsem se k němu. On mě ve své náruči přivítal přesně tak, jak jsem to v tu chvíli potřebovala.

♡♡♡
Další kapitola je tu :))
Omlouvám se že se zase zpožďuju ale já to napravím slibuju :)
Další kapitolu přidám 7.4.2017
Beatrisie Rosseau

A ještě jedna informace. V současnosti probíhá projekt na vydání mé knihy Nejvyšší vlkodlak. Určitě se alespoň podívejte stojí to za to :)
https://www.startovac.cz/projekty/nejvyssi-vlkodlak/
♡♡♡