Raziel-Anděl Osudu✔️

36.Kapitola

Gabriel

„Azraeli! Michaeli!" zakřičel jsem domem a sám jsem zastrčil Ami za svá záda. Během chvilky jsem uslyšel dupání po schodech.

„Co je?!" řekli jednohlasně, ale nebylo potřeba jim nic vysvětlovat. Lucifera před našim domem viděli sami. Chvilku na to se objevila Veronica a Ariel po jejím boku.

„Co to je?" řekl Lucifer, očividně překvapený tím, že tu je Veronica.

„Jdeme ven." Rozhodl Michael a šel napřed. Nebylo na výběr, museli jsme jít všichni.

„Co to je?!" zopakoval Lucifer svoji otázku, když jsme stáli proti nim a ukazoval na Veronicu.

„Veronica." Odpověděla mu Ariel.

„To není možné! Raziel ji zabil! Viděl jsem to!" rozkřikoval se a mě těšilo, že ho to tak rozhodilo. Divoce rozhazoval rukama a přitom pořád ukazoval na Veronicu.

„Očividně." Řekl jsem jen a vystoupil jsem z řady svých andělů.

„Lucifere, nestojíme o válku. Vrať se zpátky, odkud si přišel a dej nám už konečně pokoj."

„Odejdu jedině se svou dcerou. Buďto po dobrém nebo po zlém." Odpověděl mi a já se zamračil.

„Nikam nepůjde, ona patří světlu!" přidal se i Azrael.

„To nepochybně." Řekl jen Lucifer a usmál se.

„Co ty Ariel? Nechceš se přidat ke svému synovi?" zeptal se Ariel a já se bál nejhoršího. Ne toho, že by šla, kvůli Razielovi, to jsem věděl, že nepřijde, ale kvůli tomu, že jsem čekal, že se Raziel objeví.

Moje obavy se ukázaly jako oprávněné, jen co se mezi řadou démonů objevilo světlo.

„Razieli." Vydechla Ariel. Já Ami znovu schoval za svá záda.

Ano, byl to on. Pomalu kráčel k Luciferovi, křídla roztáhnutá a oči bílé a prázdné. Veronica nelhala, opravdu byl v podobě samotného osudu.

„Razieli!" zakřičela Ariel a chtěla se k němu rozběhnout. Azrael ji ale chytl za ruku a strhl si ji do náruče. Podíval jsem se na Veronicu. Plakala.

„Pane." Řekl Raziel Luciferovi, divným, prázdným hlasem.

„Razieli! Je tu Veronica! Je tu s námi, podívej se!" zakřičel Michael a Raziel k němu prudce otočil hlavu. Světlo se rozzářilo a v sekundě byl Raziel na centimetry od Michaela.

Všichni zmlkli a nebylo slyšet ani vítr v korunách stromů. Hleděli jeden druhému do očí a nikdo z nás se neodvažoval ani pohnout.

Raziel mohl Michaela v sekundě zabít. Tak jako Azrael svým dotekem, on to mohl udělat pouhou myšlenkou. Měl jsem strach a nebyl jsem jediný.

„Razieli." Promluvila Veronica a pohnula se jeho směrem. Měl jsem chuť ji zastavit. Riskovala, a riskovala nejen svůj život, ale i život nás všech.

Raziel ji nevnímal a jen dál propaloval Michaela pohledem, který děsil i mě.

„Veronica je mrtvá. Zabil jsem ji." řekl nakonec a stáhl svá křídla k tělu. Nebyla to otázka, ale konstatování, on nevěděl, nebo nechtěl vědět, že je mezi námi.

„Opravdu?" řekl Michael pochybovačně a já zatnul zuby. Teď nebyla vhodná chvíle na ironii. Ne tváří v tvář takové hrozbě jakou byl Raziel ve své podobě.

„Vyrval jsem ji srdce z těla." Odpověděl mu Raziel, až děsivě klidným hlasem.

„Tak proč stojí vedle tebe? Hm?" pokračoval Michael svým ironickým hlasem a já měl chuť protočit očima.

„Lžeš. Nemám důvod ti věřit, jsi lhář a vždy si byl. Vím, čím si byl, než ti Gabriel vzal křídla. Vím, cos udělal mé matce. Pomáhal, si pánovy temnoty, protože si byl moc slabý na to, abys přijmul, že miluje někoho jiného a ne tebe."

Jeho hlas byl klidný, ale tohle obviňování se mi nelíbilo.

„Odčinil to! Všeho litoval!" vložila se do toho Ariel a Raziel k ní otočil hlavu. Na to Ariel zareagovala krokem dozadu. Bylo zvláštní, že se bála svého syna, ale bylo to rozumné.

„Odpuštění? To si nezaslouží."

„Razieli, Veronica opravdu není mrtvá. Vždyť se sám podívej." Oslovil ho Azrael, ale Raziel se nepohnul. Stačilo by jen, aby otočil hlavu na druhou stranu.

„Podívej se na ní, ty pitomče! Zemřela kvůli tobě! Kvůli lásce k tobě!" vykřikl na Raziela Michael. Tohle nevypadalo dobře. Tímhle ničeho nedosáhneme, leda něčí smrti a to jsem nehodlal dopustit.

„Razieli, podívej se." Vyzval jsem ho klidným hlasem. Nebyl dobrý nápad dráždit ho.

„Všichni ti lžou! Jen mě můžeš věřit! Je to jen trik aby tě získali na svou stranu! Udělej to, co jsem ti přikázal! Teď!" zarazil Razielův pohled na Veronicu Lucifer a já se na něj podíval. To potěšení, se kterým se na Raziela díval, se mi přímo hnusilo.

„Jen pán má pravdu, vy všichni lžete." Řekl Raziel a znovu se podíval na Michaela.

„Ty idiote! Tak se na ní podívej sám!" rozčiloval se Michael a chytl Raziela za ramena s úmyslem ho k Veronice otočit.

Ty sekundy toho co se stalo potom, byly tak rychlé, že se nikdo z nás nestačil skoro pohnout. Raziel zlověstně zavrčel, upřel na Michaela pohled a ten se zhroutil k zemi.

„Ne!" ozvalo se hned z několika stran najednou a v ten moment jsme všichni Michaela obklopily.

„Už nikdy se mě nedotkneš, zrádce." Řekl Raziel znovu klidným hlasem a otočil se k odchodu.

„Michaeli! Prober se!" mluvila na něj Ariel, která klečela vedle mě, ale já věděl, že to neudělá. Raziel ho zabil.

„Cos to udělal?!" vykřikl na svého syna Azrael, ale když jsem se na Raziela podíval, ztuhl jsem i já.

Stál přímo proti Veronice a díval se na ni.

Všem, kteří měli Michaela rádi.

 Se omlouvám.

B.