Tajemství vílího znamení

Rozkazy a sliby

,,Cože!" zakřičela pištivě Nuabris a kousek nesnězené jahody jí zůstal v ruce. ,,Zopakuj to!"

Elyon by se jindy před matčiným křikem skrčila, ale dnes nemohla. I když si nemyslela, že ji matka neslyšela, zopakovala: ,,Za svého nastávajícího si volím Zirata z Farthanu."

Nuabris hněvivě ukousla zbývající jahodu tak prudce, až si Elyon chvíli myslela, že si Nejvyšší hryzla i do prstů. ,,Tohoto kandidáta jsem již zavrhla. Bylo by přímo znesvěcující, kdyby se stal pokračovatelem našeho rodu, jež si od zrodu světa zachovával svou čistou pokrevní linii. Takové barbarství a odmlouvání ti nebudu tolerovat, dcero."

,,Ale Zirat pochází ze šlechtické krve," poznamenala Elyon a s napětím čelila matčině vražednému pohledu ocelových očí. ,,Pouze při nečestném souboji přišel o křídlo, což ho navíc v takové situaci přivádí do pozice odvážného a měl by být náležitě odškodněn."

Nejvyšší si zhnechuceně odfrkla. ,,Já mu již nic nedlužím. Navíc nevidím důvod, proč by se pán z Farthanu neměl smířit se svou pozicí nevybraného. Již jsem se rozhodla, není pro nás vhodný." Nuabris nakrčila nos. ,,A také, výběr dle vítězství v zápasech byl přece tvůj nápad, nemýlím-li se, dcero? Pokud tě tedy trápí černé svědomí spojené s tím, co se mu stalo, nebudeš si to kompenzovat v takovýchto směrech. To nepřipustím."

Elyon se zhluboka nadechla. ,,Mohu se alespoň otázat, z jakého určité důvodu mnou zvoleného budoucího manžela odsuzuješ? Copak jsi tak nadmíru předpojatá k polovičním aeonům, že nesneseš, aby se jim tvůj zeť podobal? Nebo, co jiného za tím vězí?"

Nuabris prudce vstala ze sametem potažené lenošky a doširola roztáhla svá bělostná křídla. ,,Dost s tvými neetickými otázkami, dcero. Za tvou drzost ti ukládám tři dny osamocení v nejvyšší klyadelské věži. Doufám, že tě v tmavém a chladném prostředí přestanou napadat takové znevažující názory."

,,A nyní ke mně mluvíš jako má matka nebo Nejvyšší?" zeptala se Elyon a přimhouřila oči. ,,Jelikož se začínám ztrácet v tom, kde se nachází pomyslná hranice mezi těmito dvěma pojmy. Nyní si připadám jako zločinec. Myslím si, že pravé matky by jejich volbu se svými dcerami řádně prodiskutovaly, než by z jejich úst vyšlo něco takového."

Na tváři Elyon přistál dobře mířený políček. ,,Tohle si k té, jež ti dala život, dovolovat nebudeš, ty drzý spratku!" zapištěla hystericky Nuabris. ,,A teď hned se odebereš do svých komnat v Klyadeli, má družina tě tam doprovodí, a budeš tam do té doby, než započnou přípravy na svatbu. A to si zapamatuj, seženu ti takového manžela, který tě zkrotí. Udělá z tebe zase tu poslušnou dceru a ženu, jakou máš správně být!"

Elyon mlčky sklopila hlavu, když jí matka vrazila ještě pohlavek. ,,Kde ses naučila takto odmlouvat? Alespoň já tě k tomuto nikdy nevedla. Že by jakési skryté pokrevní vlastnosti? Ach, tvůj otec byl také takový. Do všeho se hnal po hlavě a pak..."

Nuabris zmoženě zacouvala a dosedla na lenošku. Obličej schovala do dlaní. Elyon ji ještě nikdy neviděla v takovém rozpoložení. Zdálo se jí to, nebo matce vážně z očí tekly slzy a jako nepatrné kapky se pak vsakovaly do drahého koberce pod lenoškou? Navíc princeznu zaujala zmínka o svém otci. Nuabris toto téma nikdy příliš nerozpitvávala. Vždyť Elyon o něm vlastně věděla jen to, že zemřel v jedné válce ještě než se vůbec narodila. Ale podle odezvy, jakou vzpomínky na něj v matce vyvolaly, Elyon usoudila, že nejspíš narazila na Nuabrisinu třináctou komnatu.

*****

Elyon mávala křídly a potajmu obhlížela její šance na útěk. Nebyly vysoké. Téměř všude, kam se podívala, se nacházel nějaký člen matčiny družiny. Měli ji za úkol dovést z Farthanu do Klyadele, takže dostala pár hodin na to vymyslet, jak utéct zpátky a provést něco šíleného. I přes soucit, který k matce po svém výstupu pocítila, jí nemohla odpustit, že hodlala Elyon vybrat manžela bez princezniny přítomnosti.