Beloved Bet / L.T.

33. That All Was Her Fault

Louis

Do prdele, do prdele, do prdele. Tohle jsem prostě ve zkratce úplně posral.

Niall s kamenným, pevným, ale zraněným výrazem zmizel.

Snažil jsem se u sebe alespoň zdržet Angel, abych ji mohl vysvětlit, co se stalo, ale když se se vší silou, kterou v sobě to drobné stvoření našlo, rozmáchlo a s plesknutím mi přistál otisk její ruky na tváři, zaskučel jsem a přidržel si ruku na zasaženém místě, odešla také pryč. Celá obrovská školní hala na nás s vykulenými oči koukla a pravděpodobně nevěděla, co se to děje. Což bylo jedině dobře.

"Co čumíte, do háje?! Nemáte nic lepšího na práci, flákači zasraní?" Vyjekl jsem tak hlasitě, že hlasitěji jsem snad ještě nikdy v životě nekřičel. Všichni kolem mne se s leknutím začali věnovat tomu, co dělali před tím, než po mně a Savannah Angel vyjela.

"Vypadněte," odstrčil jsem skupinu nějakých druhaček, mezi kterými jsem koutem oka viděl i Nancy a její pronikavý pohled. Určitě je na mne naštvaná i ona. Nedivil bych se, nás rande skončilo katastrofálně.

Vyběhl jsem ven ze školní budovy a zastavil se až u lavičky v parku poblíž.

Sedl jsem si na ní a položil si hlavu do dlaní.

Ještě jednou jsem si promnul pravou stranu obličeje, kde jsem to schytal a musel se kouknout do tváře, abych nevydal další bolavý povzdech, jelikož ta rána byla opravdu slušně mířená. Na druhou stranu zasloužil jsem si ji. Ve skutečnosti ta facka byl ten nejmenší trest, který jsem bych si zasloužil.

Vše to bylo moje chyba. Angel měla pravdu. Kdybych nemyslel rozkrokem, měl bych Harryho a Nialla. Teď nemám nikoho, jelikož až se toto dozví i Liam, vysere se na mne stejně.

Do všech sraček jsem se dostal sám, svou vlastní debilitou.

Pocítil jsem závan vzduchu kolem mne, jakoby někdo kolem mě prošel. Také jsem slyšel kroky a pohledem, který jsem měl stočený k zemi viděl boty.

Osoba si sedla vedle mě.

"Posral jsi to, Tommo," ozvalo se hlasem vedle mě ironicky.

Zvedl jsem své červené oči.

"Co tady děláš? Neměla bys bejt ještě víc na sračky než já? Právě jste se rozešli," Mluvil jsem sekaně a nevěřícně. Byla tak v pohodě z toho všeho. Prožili pěkných pár měsíců, tomu je teď konec a ona si udržuje úsměv na tváři. A taky sedí tady vedle, místo breku v koutě a hledání Nialla. Nechápu.

"Ale prosím tě, ani netušíš, jak šťastná jsem, že jsem se ho zbavila," kroutila oči.

Skroutil jsem nad ní nechápě obočí, odpovědí mi byl její smích.

"Vy chlapi jste prostě takoví. Jeden jde za šukem, druhý jde za vidinou lásky na celý život a dělá pro to vše, chápeš?" Naznačila slovy a mé mozkové závity se rozproudily. Ten se sexem jsem byl já a ten druhý byl Niall. Celou dobu měla v plánu mě svést.

"Proč jsi sakra nešla rovnou za mnou, když jsi chtěla sex a tahala do toho chudáka Nialla? A ještě jsi ho využívala tak dlouho!" Naštvaně jsem vyskočil z lavičky a postavil se před ní. Můj smutek se proměmil na vztek. Vztek na ní.

"Sex? Myslíš, že mou tajemnou tužbou bylo nechat se protáhnout užasným a dokonalým fotbalovým kapitánem Tomlinsonem? Ani v nejmenším. Ve skutečnosti mi celou do u šlo o to zničit vás.
Víš, když jsem nastoupila, tak mi všechny spolužačky špitaly, jak ikonická trojky vy jste, jaký je vaše pouto silný, ale já vím, že nic není věčné a silné, jak si každý myslí. Jen se sám podívej, zase jsem to dokázala ukázat. Šla jsem přes Horana, protože jsem věděla, že on nespí s každou jak ty a Styles a tak jsem se musela stát jeho holkou. A k vám jsem měla tak dokonalý přístup a dostupné informace​,  protože sám víš, že Niall je slepičí prdel, co vše vyslepičí. Bylo to tak lehké, když sis Harolda vyřadil sám a když Niall odjel, bylo mi jasný, že je čas. To, že pracuju v té restauraci je sice náhoda, ale i ta mi přála," také se postavila a vypadala, že spokojeně může odejít. Její plán ji vyšel.

Zatnul jsem pěsti. Kdybych to neudělal, doopravdy bych ji zmlátil.

"Ty jsi taková mrcha, za vše můžeš ty, ty kurvo! Ty můžeš být tak šťastná, že mi zbyla ještě nějaká čest a nezabiju tě, protože jsi holka!" Měl jsem plnou zlost, že bych ji zmlátil. Popadl jsem svůj batoh a vydal se pryč i od ní.

Nechal jsem ji na tam stát jako výherce. Byl jsem úplně mimo svůj svět. Vrácení do školy nepřipadalo v úvahu, takže ani pro auta jsem si nemohl, tak jsem si musel udělat nedobrovolnou procházku Londýnem.

Po několika metrech rychlé chůze jsem se opřel podél zdi, po které jsem sjel až na zem. Z posledních sil si vylovil z kapsy krabičku a zapalovač. Tohle byl ten typ uvolnění, který jsem po dnešku přesně potřeboval.

Nevím, jak dlouho jsem tam seděl, ale pomalu začalo být chladněji a lidé kolem mne stále chodili.

S počtem nedopalků kolem mne bych řekl, že si museli myslet, že se mi podařilo sjet se, protože ty vzlyky tomu také silně napovídaly. Ale tohle bylo zoufalství a provinění.

Kdybych ji prokoukl na začátku, nemuselo to takto skončit. Mohl jsem pořád být s kluky nejlepší kamarád a bylo by to taky jak to bývalo. Niall by se ani neodcizil, protože by se neztrácel se svou holkou, která ho stejně jenom využívala.

"Louisi, jsi to ty?" Ozvalo se nade mnou překvapeně.

Vzhlédl jsem přes uslzené oči nahoru, dalo mi problém zaostřit.

"Nancy?" Zeptal jsem se váhavě, nevědě, jestli jsem osobu odhadl správně. Přesto jsem věděl, že tři osoby to určitě nebudou.

"Ano, jsem to já," přikývla, sedla si vedle mne na zem a přiklonila se blíž ke mně. Rukávem svého svetru mi protřela oči od slz. Její chování​ jsem nechápal. Vídáme se na školní chodbě, kde spolu moc mluvíme a naše rande, skončilo tak, že se více bavila s Lisou než se mnou. A ona tu šanci, že se senou vyspí nevzdává.

"Nanc, jdi pryč. Já prostě teď dlouho s nikým spát nechci. Není to kvůli tobě, ale kvůli mně," řekl jsem smutně a jen očekával, kdy se postaví a napruzeně odejde, tak jak to měly všechny ve zvyku, když jsem je náhodou odmítl.

"Jsi pako? Já s tebou nic nechci mít. Původně jsem si myslela, že by to rande něco mohlo dát, ale spát jsem s tebou neměla v plánu. A teď mi řekni, co se stalo. Proč na tebe Horanová vyjela a proč tu ty teď brečíš jako nechtěné štěně? Má to něco společného s jejím bratrem a tím, že se už nebavíš s Harrym?" Přikývl jsem a znovu spustil pramínky slz. Cítil jsem se jako slabá ženská, ale jedině slzy a svěření se mi pomohlo. V tu chvíli jsem za tuhle holku děkoval i samotnému Satanovi.