Louis
Seděl jsem na svém místě v učebně přírodních věd s nohami na stole a každou chvíli jsem házel očkem od mobilu ke dveřím, jestli náhodou nepřichozí někdo z mých přátel.
Teď zrovna byl jedna z těch momentů, když v tom vešla Jenifer a to, že jsem ji "pozoroval" ji rozhodně neušlo, protože si to namířila přímo za mnou.
"Ahoj," ležérně pohodila těmi jejími vypelichanými vlasy a ten pocit, že se mi snídaně vrací mým zažívacím traktem zpátky do pusy mě polil celým tělem.
Snažil jsem ji Ignorovat, což se jí nelíbilo, jak jsem usoudil z vrásek na čele, které měla stažené k sobě. Proto si sedla na místo vedle mě. Bože prosím, zbav mě tý příšery!
"Jenifer, pokud vím, tak tady není tvé místo," obeznámil jsem ji se známým faktem, načež se na mne nechápavě zadívala.
"Nekoukej, máš prostě smůlu, odejdi na své místo prosím, tady sedí," chvíli jsem se musel zamyslet na jménem toho kluka, co se mnou sdílí stůl. Jména jsou prostě mimo mne.
"Jeremy!" Vypískal jsem možná až moc nadšeně, když mi jeho jméno došlo a zároveň jsem mu vysílal tiché telepatické myšlenky, aby konečně už přišel a ona musela odejít. Bohužel se tak nestalo.
"Harry!" Zachránil mě až kudrnáč, který se hned ode dveří koukal zařazeně. Přišel až k nám a vrazil Jenifer pohled přímo do očí. Ta se silně oklepala a bez váhání vypadla za těmi svými husími kamarádkami.
"Co ti chtěla?" Ušklíbl se Harry a sedl na místo po ní.
"Spát se mnou," protočil jsem oči a zadíval se do prostoru přede mnou.
"Klasika," utrousil kudrnáč pobaveně.
"Proč jsi zase přišel tak pozdě?" Zeptal jsem k vyplnění ticha mezi námi i když mi to bylo úplně jasný.
Tři.
Dva.
Harry se dramaticky nadechl.
Jedna.
"Nestíhal jsem," řekli jsme oba na stejno a já se začal smát jako smyslů zbavený.
"No hahahaha, Tomlinsone, jako by se ti to občas nestávalo," Hazzy zrudnul obličeji, zkřížil ruce na hrudi a otočil se ke mně zády.
"Občas ano, ale u tebe je spíš zázrak, když přijdeš včas, nedej bože dřív! Což se jak se zamejšlím ještě nestalo" uškřnul jsem se a plácl ho po zádech.
"No a co, tak nerad čekám na ostatní lidi, no" jeho falešná naštvanost upadla úplně a zpátky ke mně se otáčel s velikým úsměvem na tváři.
"A proto my ostatní máme čekat, viď ty blbče?" Plácl jsem se do čela na jeho divným uvažováním. Ten kluk jednou zabije všechny okolo sebe.
"Jaká byla chata?" Změnil jsem téma, když si Harry rozepínal černou mikinu. Celý víkend jsme se neviděli, protože jel s rodiči za známými na hory.
"Jo, fajn. Z mý tlustý, usmrkaný kamarádky se stala fakt jako kočka," uřknul se a očima mu projelo napětí. Vytáhl jsem zvědavě obočí.
"No a řekneme, že bylo těžký to dělat, když naši byli v místnosti vedle," dopověděl a já byl rád za něj, že tam nevběhla Harryho máma, což se mohlo klidně stát.
"Jsi prase Stylesi," hraně jsem jím pohrdal.
"Jsi stejný, Tommo!" Bouchl mě s roztáhlým úsměvem do ramene.
"Já vím," poslal jsem k němu šeptem a lehce jsem zamručel.
"A jaký byl tvůj víkend?" Vytáhl své nohy k těm mým a úplně odignoroval příchod Jeremyho, který si na zem jen odhodil baťoh vedle toho Harryho a odběhl za dalším kluk z našeho ročníku, se kterým se baví. Jeho jméno však už nevím vůbec.
"V sobotu jsem hrál pátý kolo u vozu, jinak nic," telefon, který jsem měl do teď v ruce jsem si dal do prostoru pod lavicí.
"Ty jsi byl s Niallem a Savannah?" Optal se mile.
"Jo," přikývl jsem a kousl se do rtu při vzpomínce na těch pár pohledů, co mi věnovala, když zrovna neměla plné oči Nialla.
"A řeknu ti kámo, ten skřet má vkus. Hned bych ji natiskl někde ke zdi a-" Harry rychle schodil nohy z desky, zmateně se rozhlédl kolem a nakonec mi zakryl ústa rukama.
"Posral ses?! Kámo, nezadaný holky jsou pohoda, zadaný, ale s někým koho neznáme je to sviňárna, ale přemýšlet takhle nad holkou kámoše? Jeblo tě něco po palici? To nejde v úvahu. Ani nevím, jak tě to mohlo napadnout!" Vyjel po mně káravě a já nad jeho jednáním protočil oči. Nechápal jsem jeho chování.
"Ale tý její prdelce jde těžko odolat a ty její pohledy, rád bych si ji odškrt. Hazz, vždyť by to ani Niall nemusel vědět, kdybychom se se Savannah domluvili a ještě by to bylo dobrodružství," zakřenil jsem se výzývavě. Harry sundal své ruce z mého těla úplně a otevřel svá ústa dokořán.
"Opravdu jsi tohle řek? Halo, Loui! Co tě to sežralo?! Ať to bylo cokoliv, tak to prosím, aby mi tě to vrátilo!" Křikl hlasně a vypadal, jako by se snažil má slova pobrat. Nechápal jsem, co má za problém.
"Kurva! Dělej ty příšero! Já chci zpátky svého nejlepšího kamaráda!" Vyskočil ze židle a začal do mne silně mlátit.
"Dost, do prdele, to bolí!" Zamračil jsem se na něj a lehce se odsunul, aby na mne měl horší dosah.
"Taky,že to má!" Stáhl k sobě obočí kudrnáč.
"Vždyť by to nic nebylo," zakousl jsem se do rtu. Harry pohoršeně zakroutil hlavou.
"Louisi, tohle se nedělá. Zradil bys Nialla. A," nenechal jsem ho to doříct. Nechápal jsem, jaký sračky to mele. Naopak, vždy jsme se v záletech jen podporovali, tak kde se něco změnilo?
"Harolde, mlč. Nejsi moje máma, abys mi tu říkal nějaký ponaučení, tak buď tak laskav a nech toho! Já můžu spát s kýmkoliv chci!" Křikl jsem po něm možná až nahlas, ale rozhodně jsem nečekal to, že bude Harry vystrašený.
"Tohle není ten Louis, kterého jsem znal, on by tohle nikdy neudělal. Já jen nemůžu uvěřit svým uším a očím. Nečekal bych, že si za ty roky necháš vyšukat z hlavy mozek. Nazdar," přísahám, že jsem viděl, jak si nenápadně setřel slzu od oka, když se skláněl ke svému baťohu, se kterým přešel k prvním lavicím, kde sedával na příkaz učitele. Byl jsem absolutně zmatený.
Stalo se až tak až v polovině hodiny, když se prudce otevřely dveře, které mě vyrušily z myšlenek ohledně Harry a objevil se v nich rudý, zadýchaný Niall.
"Omlouvám se! Já jsem-" vyjekl skřípavě a nadechl se, aby nabral dech.
"Zaspal jsem," řekl už o poznání klidněji. Když ho učitel s kárávým kázáním poslal do lavice, byla to alepoň malá chvíle, kdy jsem se usmíval.
Po skončení hodiny jsem si to namířil k Harrymu, tak jako po každé hodině. On mi ale opět svým činem vyrazil dech. Naše oči se setkaly a Harry rychle pobral do rukou sešity a rychlým krokem mířil ke dveřím. Zůstal jsem ohromně stát, co se právě stalo?
ČTEŠ
Beloved Bet / L.T.
FanfikceJak hluboko jsme schopní spadnout kvůli lásce? Dva lidé, jedna škola. On oblíbený fotbalista, sukničkář a velice pohledný kluk. Ona obyčejná dívka s partou přátel a pár tajemstvími. Bohužel je ale nespojí osud, jako v obyčejných pohádkách. Spojí...