parker

36. KAPITOLA

Pohled Parkera

,,Asi budu zvracet," zamumlala motající se brunetka a křečovitě se chytla za břicho.

,,Co? Ne! Počkej, už jsme skoro nahoře." Zděsil jsem se při představě, že první noc oficiálně strávenou jako obyvatelka našeho nového bytu stihne poblít luxusní leštěné zcadlo ve výtahu.

Do pár sekund se rozsvítilo červené varovné světýlko a hned vedle něj naskočila patnáctka. Ulevil jsem si, v kapse lovil svazek klíčů a bleskovou rychlostí se pokusil odemknout v co nejkratším čase. Když jsem se otočil, Lydie se pomalu kácela k zemi. Na poslední chvíli jsem pod ni stihl strčit ruce, vzal jsem ji do náruče a odnesl do koupelny. Pomohl jsem jí se posadit před záchod.

,,Pořád se ti chce?" Zeptal jsem se.

,,J-" s pozdviženým obočím na mě pohlédla, ale rázem sebou škubla, tváře se jí naplnily a hlavu nasměrovala do mísy.

Snažíc se nenechat si pozvracet ruku jsem ji chytl dlouhé, hnědé, kudrnaté vlasy a utvořil z nich provizorní culík. Nešťastně jsem sledoval reakce jejího těla na pár panáků a sklenek vína, kterýma jsem chtěl dnešní večer ozvláštnit, k hezké podobě, samozřejmě. V duchu jsem se profackovával za to, jak jsem jí nevěřil, že toho moc nevydrží a pokračoval v objednávkách.

,,Eh," vydechla a zvedla loket, který byl, stejně jako její hrudník, zahalen do dlouhé, černé mikiny, kterou jsem si sundal a navlékl ji do ní, když se zhruba okolo půl dvanácté v noci začala pomalu třást zimou. Nutno podotknout, že v tu dobu jsme vycházeli z restaurace a měla v sobě jen pár skleniček vína.

Nestihl jsem dostatečně rychle zareagovat, takže mi marné natáhnutí rukou kupředu k zachování mikiny v čisté podobě nepomohlo. Jen jsem s křivým úsměvem sledoval, jak si spokojeně utírá špinavou pusu.

,,Dobrý?" Vzhlédl jsem k ní a pohladil ji po zádech.

,,Nevim," pokrčila rameny a opilecky se zasmála, ,,asi jó," pohlédla mi do očí a zhluboka dýchala.

Řeknu vám - miloval jsem ji nade vše, neznal jsem úžasnější pocit, než po jejím boku moct ulehnout do peřin a s teplem sálajícího od jejího těla se moci i probouzet, to ano, ale v daný moment bych horko těžko hledal cokoli, co by se mi hnusilo víc, než představa jí líbat, právě teď, když se odtrhla ze silného objetí záchodové mísy.

Vstal jsem a otočil ji čelem k sobě. Svlékl jsem z ní mikinu a hned ji hodil do pračky. Natáhl jsem si k sobě její nohy a sundal boty, rozešel se do předsíně, kam jsem je uložil do botníku a udělal to samé se svými hned, co jsem se vzul také. Jakmile jsem se vrátil do koupelny, Lydi už ležela rozvalená na zemi a pomalu zabírala.

,,Ne ne né," šeptl jsem a jemně s ní zacloumal. ,,Pojď. Tady rozhodně spát nebudeš," dodal jsem a znovu ji vzal do náruče. Donesl jsem ji až do ložnice, kde jsem ji posadil na malou komodu a začal ji svlékat z oblečení, na kterém se pach alkoholu z barů více, než jen podepsal.

,,Ta-Takhle to teď bude?" Zakoktala s opět se zasmála. ,,Budeš se o mě starat jako o mimino?"

,,Když to bude potřeba," vydechl jsem a zároveň s tím rozepl i poslední knoflík jejích vysokých džínových šortek. ,,Tak, dolů," chytl jsem ji v podpaží a sesadil ji. Stáhl jsem poslední kus oblečení, teď už přede mnou stála jen ve spodním prádle. Nedokázal jsem odtrhnout pohled, stále jsem musel mít na očích tu její světlou pokožku, na kterou teď dopadal jen malý proužek tlumeného světla od lampičky, stejně tak bych se nedokázal vynadívat na její úžasnou postavu, kterou už zdobily jen jemné krajky.

,,Na co tak civíš?!" přísně na mě pohlédla a já se musel usmát. ,,Vážně, nekoukej ták, stydim sé," zopakovala a křivě se rozešla k posteli. Cestou sebou kývala ze strany na stranu, ale do peřin upadla úspěšně a v pořádku i bez mé pomoci.

Sundal jsem si džíny a triko, když jsem hned po tom následoval její kroky, spatřil jsem, jak se za tureckého sedu snaží sundat podprsenku. Zhasl jsem lampičku a sedl si vedle ní.

,,Chceš pomoct?"

,,Jó, prosíím, je strašně nepohodlná," zakňučela.

Zatáhl jsem za poutko a následně kus odhodil na podlahu. Přikryl jsem ji i sebe a pomalu se k ní přitulil.

Měl jsem vážně co dělat, abych se udržel, když se její ztvrdlé bradavky třely o mou pokožku pod těmi mými.

___

Pane Bože, jak mně se do té školy nechce!☹️ I přes to vám všem přeju co nejlepší start do nového roku!🖤