parker

37. KAPITOLA

Probudil mě pohyb v posteli. Cítil jsem vahu, kterou na mě Lydie dosedala, avšak rozhodl jsem se neotvírat oči a ještě chvilku předstírat spánek.

,,První za to, jak hezkej večer jsi mi udělal." První pusa přistála na mých rtech. ,,Druhá za to, že jsi mi pujčil mikinu." Další mířila na úplně stejné místo. ,,Třetí za to, že jsi se o mě postaral." O něco delší a intenzivnější polibek nahrazoval předešlý. ,,A čtvrtá za to, že jsi vůbec můj."

Při posledním setkání našich úst jsem ji šel těmi mými rychle naproti, dlaně položil na její nádherné boky. Pohl jsem s pánví a okamžitě toho litoval, když jsem cítil, jak se má ranní erekce otřela o její rozkrok, který zahalovaly jen jemné krajky a tenoulinká bílá látka.

,,Hezké opilecké ráno," zašklebil jsem se, když jsme se odtáhli a můj pohled znovu sklouzl na její odhalená prsa.

,,Vlastně mi je celkem dobře," pokrčila rameny a usmála se.

,,Bodejť by ne, když jsem se o tebe tak skvěle postaral, hm?" Nazdvedl jsem jedno obočí a egoisticky se ušklíbl.

,,Když to říkáš," roztáhla koutky široko od sebe a zvedla se. ,,Kolik je?"

Na podlaze jsem nahmatam svůj mobil a rozsvítil domovskou obrazovku. ,,Za devět minut dvanáct."

,,Jdu udělat oběd," vydechla a vydala se ke skříni. Otevřela ji a očima začala skenovat polička vlevo.

,,Ale mě neuděláš," zamumla jsem si pro sebe a hned na to toho litoval.

,,Já tě slyšela," oznámila klidně a dál se přehrabovala mezi jednotlivými kousky oblečení.

,,Jo, to byl záměr," zalhal jsem a založil si ruce na prsou. ,,A mimochodem. To je moje půlka," připomněl jsem a posadil se.

,,Já vim," otočila se s mým tričkem v ruce. Rozložila ho, přetáhla přes hlavu za pokrčení ramen k němu přivoněla, načež se jí po tváři rozlil jeden z nejkrásnějších úsměvů, jaký jsem kdy spatřil. ,,To byl záměr," zapapouškovala a odcupitala do kuchyně.

Rozhlédl jsem se kolem sebe a zmovu upadl do peřin. Ještě několik dlouhých chvil jsem se jen válel a koukal do stropu. Nakonec jsem usoudil, že by bylo vhodné se sebou něco začít dělat. Vstal jsem a popadl telefon, se kterým jsem se vydal do koupelny.

Pohlédl jsem do zrcadla a málem dostal infartk. Vypadal jsem, jako čtyřicátník, co se vrátil z noční směny, před kteroz dva dny nezamhouřil víčka. Kruhy pod mýma očima byly tak sytě fialové, asi jako malé cucfleky na levé straně krku, o kterých jsem musel chvíli přemýšlet, kde se vzaly, než jsem si vzpomněl, jak se mi krátce před usnutím snažila Lydie oplatit to, co jsem jí dal já, než jsme odešli vstříc nočnímu New Yorku.

Vlezl jsem do sprchy a omyl se. Když jsem během následujících deseti minut vyšel z koupelny, naskytl se mi pohled na Lydii, která se kroutila do rytmu písní, které hrály z rádia a u toho si broukala jejich melodie. Přiblížil jsem se k ní, sedl si na barovou židli a dále ji sledoval, nevěděla o mně. Jakmile tlumeně vyhrkla první slova refrému Believera od Imagine Dragons a uviděla mě, škubla sebou. Pousmál jsem se a podepřel si bradu dlaněmi.

,,Vylekal jsi mě." Se značnou úlevou, ale i trochou hněvu na mě promluvila.

,,Jo, všiml jsem si," uchechtl jsem se a sesedl z barovky.

Nahnula se nazpět ke sporáku a odložila pánev mimo rozehřátou plotnu, aby se nespálily. Stoupla si na špičky a když už jsem ji chtěl políbit, ucukla a přiblížila své rty k mému uchu.

,,Myslím, že by ses měl víc hlídat," zašeptala a odtáhla se, pohled ji náznakem sklouzl k mému rozkroku, který kryl jen ručním obmotaný kolem pasu a hned se vrátila ke sporáku.

,,Kurva," zaklel jsem a vydal se opět do ložnice, připraven si ulevit.

,,Měl bys sebou hodit!" zavolala za mnou. ,,Nevim, jestli by ti chutnala studená omeleta!"