Odpusť aneb sorry za své chování

16.kapitola

...

Pohled Justina

Jemně mě od sebe odstrčila a , po krátkém zadívání se na mě, odešla. Po chvíli mého nepřítomného civjení mě do nosu praštila vůně toustů na znamení, že nám Lena aktivně zařídila něco jako snídani ve dvě hodiny odpoledne.

Pousmál jsem se nad tou myšlenkou a seběhl dolů schody. Ocitl jsem se v obýváku, kde Lena u menšího stolku, před gaučem, už chystala talíře s tousty a vodu. Šel jsem jí pomoct, aby to měla rychleji a společně jsme usedli na gauč. Z malého stolečku jsme si vzali občerstvení a dali se do jídla.

...

Políbil jsem ji na rty a odnesl nádobí do kuchyně. Uklídím to později, řekl jsem si a odešel zpátky za Lenou. Pořád seděla na gauči a tak jsem si k ní přisedl. Překvapilo mě, že si na mě okamžitě sedla obkročmo a svou hlavu mi dala na hruď. Moje tělo to její příjemně vítalo.. tedy hlavně ten nedočkavý tam dole. Nechtěl jsem tu chvíli kazit boulí v mých kalhotách, ale jinak se na ni reagovat nedá. Je hrozně sexy. Ráda mě provokuje svou nádhernou postavou. Moje malá provokatérka.

,,Máš nádherný úsměv." zašeptala ospale. Sklopil jsem svůj pohled na ni a usmál se, když jsem zjistil, že mě pozoruje. Oči se jí zavíraly a jen sotva zůstávala vzhůru. Nevím, kde se v ní bere najednou tolik únavy, ale rozhodně ji nechci ničím trápit. Pro to jsem ji v náručí donesl do jejího pokoje, kde jsem ji položil na postel a zakryl přikrývkou. Spokojeně už oddychovala a já se musel usmát. Je tak roztomilá, když spí.

Pohled Leny

Pomaličku jsem začala otvírat oči až se mi úplně od sebe odlepily. Zívla jsem a posadila se. Zjistila jsem, že mě musel Justin přenést do mého pokoje. Došlo mi, že i když je dnes čtvrtek, tak že jsem nebyla ve škole. ,,A do háje!" vykřiknu a postavím se na nohy.

U zrcadla jsem si spravila vlasy a dala si je do culíku. Otevřela jsem dveře od svého pokoje a vyšla ven. Dole jsem uslyšela jiné hlasy, než které patří Justinovi. Opatrně a mírně i vyděšeně jsem sešla schody a porozhlédla se po obýváku, kde seděli tři kluci. Justin nikde.

Čím blíž jsem k nim šla, tím víc jsem je dokázala rozpoznat. Poznala jsem Matta, který seděl hned na kraji otočený zády ke mě stejně jako celý gauč. Ještě chvíli jsem s napětím pozorovala zbývající kluky, když v tom mě najednou někdo chytl za boky a tím mě vylekal. ,,Justine!" vykřikla jsem a se smíchem se na něj otočila. On se jen na mě usmíval a pohladil mě po tváři.

,,Ahoj má malá, už si se vyspinkala do růžova?" uculil se a já studem zčervenala. Nejsem zvyklá na komplimenty tohoto typu. Vlastně nejsem zvyklá na žádné komplimenty. Jen od něj.

Jen jsem přikývla a otočila se na ostatní kluky, kteří nás už pozorovali. ,,Ahoj Leno" pozdravil mě chladně Matt a já si vzpomněla na to, jak mi dal facku. Nervózně jsem skoro neslyšitelně odpověděla krátké ahoj a podívala se na zbývající návštěvníky. Vím, že je Matt jeho 'spolupracovník' dalo by se říct, ale ti zbylí dva mi nic neříkají. Možná je to pro to, že mi ještě facku nedali.

Přistoupil ke mě modrooký, blonďatý kluk a podal mi ruku. ,,Čau, já jsem Thomas. Můžeš mi říkat Tom. Justin říkal, že jsi jenom jeho, ale jak tě tak pozoruji, tak by mi nevadilo probudit se ráno vedle tebe." ušklebil se do divné grimasy a já se jen usmála. Jeho ruku jsem přijmula a taky ho pozdravila. Přijde mi, že je hodně přátelský, milý a prostě fajn. Určitě si budeme rozumět. Ale to se nedá říct o mně a Mattovi.

Ten poslední kluk je zelenooký s tmavě hnědými vlasy. Jmenuje se Louis a zdá se být taky fajn. A když se vrátím ke vzhledu od Matta, tak ten má šedé oči a je špinavý blond.
Všichni kluci mají vypracovanou postavu a vypadají, že jsou ve skvělé kondici. Ale ještě stále nevím, proč tady přišli.

Přesně tuhle otázku jsem nenápadně zašeptala Justinovi do ucha, když byla menší příležitost a já mu na gauči seděla na jeho klíně. Ten se na mě jen usmál a pohladil mě po vlasech. Jako by ignoroval mou otázku. Naštvaně jsem si založila ruce na prsou a zamračeně se na něj podívala. Sesedla jsem si z jeho klínu a chtěla odejít pryč, když v tom mě Justin zadržel svou rukou na mém zápěstí.

Otočila jsem se na něj a hodila nechápavý pohled. Jay si mě k sobě přitáhl a já mu spadla do klína. ,,Dělají tu stejnou práci jako já, jen hůř." mrknul na mě a já se zasmála. Opravdu to bylo vtipné? Hned jsem si svou reakci vyčetla a v hlavě se mi znovu začaly objevovat myšlenky, které chtěly nutně zjistit, co je práce mého pana dokonalého.

Doufám, že se vám kapitola líbila. 🤗♡ Omlouvám se za chyby. 😇

By: Darisek123