,,Tak? Jak jste uspěli?" zeptal jsem se tajemně. Sedím ve své pracovně a koukám na ty dva břídili, které jsem se snažil otestovat. Měli unést tu holku.. myslím, že se jmenuje Lara. Ale přišli bez ní. ,,Víte... nastala menší komplikace." Tohle nerad slýchávám. Zase něco zkurvili. ,,Takže mi chceš říct, že jste to posrali?" podíval jsem se na toho, co se mnou mluvil. Jeho pohled se změnil ve vystrašený. ,,Ten chlap nemá žádnou zkurvenou dceru. Lhal nám!" začal říkat ten druhý, rozumnější. ,,Co to kurva meleš?" zamračil jsem se a položil svou pistoli na stůl. ,,Žádnou děvku jsme neunesli, protože Lara není, neexistuje." vysvětlil. ,,To mi ani neříkej! Ten zkurvenej bastard!" bouchl jsem do stolu.
Zrovna se ozval zvonek našich dveří. Celý dům utichl. ,,Moment..!" řekl jsem nasraně těm dvěma a vstal. Rozešel jsem se naštvaně ke dveřím. Normálně mám na tohle lidi, ale teď nemám žádnou schůzku, takže kdo kurva přišel otravovat?! Ustřelím mu kebuli!
Dveře jsem prudce otevřel a nevěřil svým očím. ,,Která ty seš?" stála tam holka. Celkem pěkná holka. ,,Já jsem Lara, dcera Christofa Mambyho. Jsem tu, protože měl s vámi sjednanou schůzku, ale domů se už nevrátil." pravila opatrně a vyděšeně. Usmál jsem se. ,,Pojď dál. Už na tebe čekáme." řekl jsem a dveře pootevřel. ,,T-to jako fakt? Neměla bych.." začala couvat. Pokroutil jsem s úsměvem hlavou. ,,Všechny jsou stejný." řekl jsem neutrálně a rozešel jsem se k ní. Rozeběhla se ode mě, ale to už jsem ji držel a táhl do domu. ,,Pusťte mě! Začnu křičet!" křičela a škubala sebou. ,,Teď už ti nikdo nepomůže. Věř mi." řekl jsem s úsměvem a zavřel za námi dveře.
Co si myslíte, že se s Larou stane?
by:Darisek123 🔫
ČTEŠ
Odpusť aneb sorry za své chování
FanfictionŠestnáct let žila ve lži. Až když pozná Justina, se Lena postupem času dozvídá zneklidňující pravdu o sobě, o svých zapomenutých rodičích a o celém svém zatajeném životě, který raději nikdy neměla znovu objevit, na který už kdysi dávno zapomněla.. ...
