Odpusť aneb sorry za své chování

45.kapitola

Pohled Justina

Odešla do svého pokoje. Tak ať jde. Stejně nemá kam utéct. Pak za ní půjdu, ale teď bych to akorát tak zkurvil. Mám chuť do něčeho kopnout a obávám se, že by mohla špatně dopadnout. Radši jsem vypadl z toho domu a namířil si to za klukama. Cestou v autě jsem si nezapomněl zapálit cigaretu, abych se trochu uklidnil. Stejně to kurva nepomohlo. Sere mě, že se mě Lena furt na něco ptá. Musím si pořád něco vymýšlet, aby se mě nebála? Nemůžu jí říct pravdu, že jsem mafián? Ne... Nepochopila by to.

Pohled Leny

Brečela jsem do polštáře, ale pak mi něco došlo. Nemusím se kvůli němu pořád trápit. Nestojí to za to. Pořád se mu mění nálady a nemůžu za jeho chování. Já přece nemůžu za to, že má přede mnou tajnosti, a že je naštvaný, když se ho na něco ptám.

Utřela jsem si slzy a chvíli to všechno rozdýchávala.
Když jsem se uklidnila, tak jsem popadla svůj mobil a zavolala Abby. Domluvily jsme se, že někam zajdeme. Ano, musím vypadnout z tohohle domu.

~O dvě hodiny později~

Přesně tohle jsem potřebovala. Moje nejlepší kamarádka a já (viz obrázek v médiích).

Abby po asi hodině zavolala i Corymu, Aaronovi a Elishe. Slyšíte dobře.. Lidi, s kterými jsem vyrůstala, byli se mnou venku. A Elisha - ta holka co seděla v klubu na Justinovi.. a Mattova holka - tak přesně to je naše Elisha. Zjistila jsem, že je hrozně milá holka. Dokonce se mi omluvila za to, co se v klubu stalo. Prý byla opilá a nevěděla, co dělá. Neberu jí to za zlé. Alkohol s lidmi dělá hrozný věci. Vím, co to dělalo s Brianem. Jsem ráda, že už tak nepije. Nikdy se k té době nechci vracet. Nechci na to ani pomyslet.

A Aaron? To je náš vtipálek. Všem dokáže zvednout náladu. I když máte pocit, že se z celého světa vypařila radost. Jeho vtípkům se nedá nesmát. Je to taky výborný motivátor. Myslím, že o těch dvou ještě uslyšíme.

Coryho už znám, ale i tak vám o něm něco řeknu. Je hotový do počítačů a podle vyprávění s nimi opravdu umí. Rád má ve věcech pořádek a ví na čem je. Snaží se chránit lidi, na kterých mu záleží.. v tom mi hrozně připomíná Briana. Je moc milý a přátelský.

Právě sedíme v jednom parčíku na dece a povídáme si.

,,A kam by ses chtěla podívat ty, Leno?" zeptala se Elisha. ,,No já nevím. Právě jsem hotová z toho, že jsem po tak dlouhé době venku a dobře se bavím." usmála jsem se na ně. ,,Jsme rádi, že tu jsi s námi." usmál se Cory. ,,To já taky."

,,Leno, jsi to ty? Ahooj" zavolal na mě nějaký kluk, který se vzdálil od nějaké bandy.. p-počkat. Je tam i Justin, ale zatím si mě nevšiml. Klid, Leno.. kašli na něj.

Ten kluk ke mně přišel a objal mě. Jen jsem dál seděla na zadku a zmateně si ho prohlížela. ,,Ona si tě nepamatuje, Iku." zasmála se Abby. Ike? S ním se baví a vyrůstal Brian, ne? ,,Promiň, kotě.. to víš, nechal jsem se trochu unést. Nečekal jsem, že tě uvidím. Po tak dlouhé době." Usmál se na mě. ,,V pohodě." kníkla jsem a otočila se na ostatní s úsměvem. Nevím, co mu mám říct. ,,Iku, to víš.. Brian a Justin mě nikam nepouštějí, a tak jsem se skoro po dvou letech vypařila z domu. Buďte na mě všichni pyšní."

,,Co tu kruci děláš?" ozval se naštvaný hlas za mnou. Jsme v píči.. oprava: JÁ jsem v píči. Nechtěla jsem se na něj otočit, ale když se na nás Ike vyjeveně usmíval, tak jsem musela. Zjistila jsem, že jde za námi celá ta jejich banda. Všimla jsem si Thomase, Matta, Louise a dalších tváří, které mi už ale nic neříkaly. Hlavně jsem si tedy všimla Justinového naštvaného pohledu, který mě propaloval. Měla jsem najednou takový vztek. To on odešel. Já na něj nebudu pořád jen čekat. Chci se bavit i bez něj. ,,Nevidíš?" řekla jsem naštvaně a zase se otočila na Abby a ostatní.
,,Lenoooo!!!" uslyšela jsem, jak volají moje jméno příchozí. ,,Promluvme si." sklonil se ke mně Justin. ,,Fajn." šeptla jsem a vstala. Chytl mě za paži a odvedl od ostatních.

,,Pusť mě." řekla jsem naštvaně, když jsme už byli z jejich dohledu a sundala jsem jeho ruku z té mé. Bolelo to. ,,Promiň." řekl potichu. ,,Za co přesně se omlouváš? Za to, že se ke mně neumíš chovat, nebo že máš přede mnou tajemství?" řekla jsem naštvaně a založila si ruce na prsou. ,,Leno, já se tě snažím ochránit. Nechci ti lhát. Nechci ti ublížit." vypadal zklamaně. ,,Tak mi řekni pravdu." řekla jsem smutně. ,,Pravdu?" - ,,Pravdu, nebo odcházím."

,,Tak fajn.. ale neodcházej." řekl a chytl mě jemně za ruku. ,,Nechci, ať se mě bojíš." - ,,Bojím se toho, že mi nikdy nepřestaneš lhát!" fňukla jsem. ,,Vždyť ti jen lžu o mé práci a..." - ,,Počkat.. Ty nejsi lovec lidí?" překvapeně jsme si hleděli do očí. ,,Nejsem.." řekl opatrně a pak se zhluboka nadechl. ,,Jsem členem mafie, takže.." - ,,Jsi mafián." řekla jsem zaraženě. ,,Je to víc než práce, Leno.. Je to styl života." pokračoval. ,,Patří do mafie i můj bratr?" zeptala jsem se potichu. Justin jen přikývl. ,,Proč jsi mi to hned neřekl?" ptala jsem se nechápavě. ,,Nechtěl jsem ti ublížit. Nevěděl jsem, jak je na tom tvůj zdravotní stav a kdybych tě vystavil většímu stresu, tak bys mohla přijít o další část paměti. Leno, už jsem to zažil." odpověděl Justin a hladil mě prstem po tváři. Říká mi pravdu. Poznám to.
,,Dobře.. Chápu. Tak už mi ale víckrát nelži." zašeptala jsem a objala ho. ,,Omlouvám se." zašeptal mi do ucha a hned pod něj mě políbil.

by:Darisek123