Odpusť aneb sorry za své chování

19.kapitola

Nevěřícně jsem si ten papírek prohlížela a propalovala ho pohledem. Dělá si srandu? Jo, vím, že mě znásilnil. A to mu už nikdy nemůžu odpustit. Ale.. to přece neznamená, že mě má opustit!

Papírek jsem si schovala pod polštář a odemkla dveře. Na chodbě jsem potkala hodiny, které říkaly, že je sedm hodin. Došlo mi, že jdu dnes opět do školy a tak jsem jen naštvaně protočila očima.
Okamžitě ve mě hrklo, když jsem za sebou uslyšela hlas, který rozhodně nepatřil Justinovi.

Na sucho jsem polkla a otočila se na toho kluka, který mě právě oslovil. ,,Ano?" ulevilo se mi, když jsem zjistila, že je to jen Tom. ,,Jsi vážně krásná holka, Leno." usmál se na mě a přišel ke mě. Na jeho kompliment jsem neodpověděla a nervózně sklopila svůj pohled na špičky svých bot. Ucítila jsem jeho prsty na mé bradě, kterou zvedl nahoru. Jeho ruku jsem od sebe odtáhla a šla beze slov do kuchyně. Chtěla jsem potkat Justina, ale bohužel tam nebyl. Vzala jsem si jablko jako 'snídani'.

,,Dneska tě vezu do školy." přišel za mnou zase Tom a oznámil mi novinu. Justin mě tu nechal úplně samotnou s cizím člověkem. Nemám náhodou další důvod se na něj ještě víc zlobit?

Jen jsem přikývla a dojedla jablko. Když jsem si chtěla dojít pro batoh, tak ho měl k mému překvapení už Thomas na zádech. Šla jsem si obout boty a společně jsme vyšli k jeho autu. Sedla jsem si na místo spolujezdce a Tom si sedl vedle mě. ,,Vezmi si to," nařídil mi a podal mi nějaký náramek. ,,má to v sobě sledovací zařízení. Kdyby jsi chtěla utéct, tak se ti to nepovede." ušklíbl se na mě a já si náramek připla na ruku. ,,Nemám v plánu utíkat. Justin by mě našel. I bez hloupého náramku." řekla jsem a trochu se mu i vysmála.

Když jsem Toma poznala, myslela jsem si, že bude v pohodě, ale čím dýl s ním jsem tak vím, že to tak nebude. Mám z něj špatný pocit už když se na něj podívám.

,,Brian se neozval od té doby, co po něm šli ti idioti s bouchačkama." vyrušil to trapné ticho, co mezi námi bylo, a já se na něj jen vystrašeně podívala. ,,Co jsi to řekl? S bouchačkama?!" Tom se jen zasmál a já nabírala na agresivitě. ,,Tobě to Justin neřekl? Uh.. už vím proč." smál se dál a já mu vrazila facku. Můj bratr je možná už mrtvý a on se tady směje jako měsíček na hnoji!

Chvíli mi nic neřekl, jako by hledal vhodná slova. Potom naštvaně zesílil stisk na volantu a chladně pronesl, ,,Doufám, že jsi taková drsňačka i v posteli.".

Pohled Justina

Zrovna sedím s Louisem na pohovce a povídáme si o Leně. Zdá se, že se vůbec nezměnila, ale něco mi stále říká, že o ní pořád hodně věcí nevím. Čím mě ještě překvapí?

,,Ale je vážně pěkná." řekne Louis nepřítomně a já jen přikývnu na souhlas. Hlavou mi proběhla její reakci na můj kompliment; vždycky svůj pohled sklopila dolů, abych neviděl, jak se jí do tváří vpíjí červeň.

Usmál se se nad tou myšlenkou, že byla ze mě totálně nervózní a znovu se ocitám na Zemi, když mě rozesmátě sleduje Louis. ,,Co se tak culíš?" vysmál se mi a já se na něj zamračil.

Na otázku jsem mu neodpověděl a dělal jsem, že ji vůbec nevyslovil.  ,,Měl jsem tak dobře vyšlápnuto.. Kdyby se Lena nevyptávala na všechno, tak bych ji nemusel opouštět. Je až moc zvědavá. Nic před ní neutajím." založil jsem si ruce na hrudi a nesouhlasně kývl hlavou. ,,Tak pro to něco udělej." poplácal mě po rameni Louis a zasmál se. ,,Já se snažím.  Vždyť jsem kvůli ní šel i na romantickou večeři! Já a romantika? To nejde dohromady.." zaprotestoval jsem jako malá holka. Neústupnost mám po Leně. ,,Možná kdyby jsi před ní neměl tajnosti, tak by se na tebe nemusela zlobit. A kdyby ses naučil chovat a nemusel ty tajnosti dělat, myslím, že by se všem ulevilo." řekl a já s ním souhlasil, ale bohužel, to co jsem udělal, už nejde vrátit zpátky. ,,Nemám jí rovnou říct všechno?! A tím myslím ÚPLNĚ všechno!" křikl jsem už naštvaně na něj. Moc dobře ví, co jsem udělal. A když se na mě Lena zlobí kvůli tomu, že jsem ji znásilnil, tak nevím, jak by zareagovala na ten zbytek.

,,NE! Jasně, že máš o tomhle držet hubu, ale víš, jak jsem to snad myslel." - ,,Jo, vím, jak jsi to kurva myslel..." zamumlal jsem si pod nosem. ,,Měl by sis najít nějakého koníčka. Co takhle štrikování?" zasmál se a já ho probodl pohledem. ,,Můj koníček je, že ji sleduju." ušklíbl jsem se na něj a poté odešel pracovat.

Co říkáte na část? 🤗
A co si myslíte o Thomasovi?
Budu ráda za vaše votes i komentáře ♡

By: Darisek123