Odpusť aneb sorry za své chování

30.kapitola

Pohled Justina

Brianovi zavolal nějaký jeho známý, který mu pomáhá vyřešit tenhle případ a domluvili se na schůzce. Že prý pro něj něco má. Další info. Je zvláštní, že zrovna teď, když se Lenin stav rapidně zlepšuje. Každopádně se to odložit nedalo a hned jsme se oba vydali na smluvené místo.

Cesta trvala cca patnáct minut a už jsme parkovali na opuštěném parkovišti nedaleko přístavu. Za chvíli přijela dvě černá auta značky Porsche. Vystoupili jsme a tak samo udělal ten chlápek, s kterým se měl Brian sejít.

,,Briane, příteli.." ,,Steve" pozdravili se a podali si ruce. ,,Tohle je můj věrný přítel, Justin Bieber. Chci, aby tu byl s námi. Patří do mé rodiny." objasnil Brian tomu chlápkovi, když si mě nedůvěřivě prohlížel. ,,Dobrá tedy, ale chtěl jsem, abys přijel sám. Bylo by to lepší, až se dozvíš, co ti chci říct." řekl a založil si ruce na hrudi. ,,Omlouvám se, ale stejně bych mu to sdělil. Tenhle případ se týká i něj, takže ví o všem. Tak povídej, co jsi zjistil?" podal mu tu základní otázku, kvůli které jsme vůbec tady. Celou dobu jsem nic neřekl a nechal je, ať si to vyříkají.
,,Ten vrah.., který zabil tvé rodiče.." odmlčel se. Tak mluv, ty idiote! Leze to z tebe jak z chlupaté deky! ,,Ano?" ani Brian nemá trpělivost dále čekat, jak vidím.
,,Je to někdo z tvých lidí. Musel to udělat někdo, kdo věděl, že nikdo doma nebude kromě tvých rodičů. Čekal na příležitost, kdy nebudou žádní svědci. Jen nikdo nemohl počítat s tím, že přijde tvá sestra domů dřív a..." na chvíli se odmlčel a věnoval Brianovi lítostivý pohled. Říká naprosté zbytečnosti. Všichni moc dobře víme, že je to někdo z nás. Tahle informace neutekla ani policii a to se říká, že mají tupý mozky.

,,Mí lidé na tom nepřetržitě pracují. Posílám k tobě mé nejlepší tajné agenty, kteří teď pro tebe naoko pracují, aby se dostali k informacím. Jsme blízko, ale ty se teď musíš postarat o sebe a o sestru. Je riziko, že by ten vrah mohl udeřit znovu. A proto jsem tady. Tvůj otec byl dobrý přítel mého otce a dobří přátelé jsou pro nás moc důležití. Věříme v rodinu, ne mafii. Musíme si pomáhat." a držet se za ruce, debil. "Budu tě informovat o všech zjištění a vy se s Lenou někde schovejte dokud nezjistím víc." dořekl a Brian mu začal, na můj vkus, přehnaně děkovat. ,,Jo a ještě, abych nezapomněl.. Jeden z jeho iniciálů je D. Víc jsme zatím z jeho obchodních partnerů nezjistili." Wtf? ,,Tak Dé říkáš.." zamyslel jsem se a v hlavě si prolistoval seznam se jmény, které znám. Vlastně to bylo poprvé, co jsem v této konverzaci promluvil. ,,Ještě jednou děkuju, Steve, moc nám to pomohlo." poděkoval opět upřímně Brian a chlapsky se poplácali po zádech. ,,A jak se vede Amy?" vydal ze sebe najednou.

A sakra.. já věděl, že mi tu něco nesedí.

Pohled Leny

,,No tak, Leno, odpočiň si trochu. Tvůj brácha mi vynadá, že tě tu nechávám číst to všechno.. Může ti to ublížit, slyšela si Briana, ne? Přece víš, co se ti minule stalo, když si se všechno dozvěděla tímto způsobem.." řekla starostlivě Amy a zafuněla. ,,Ne, Amy. Právě, že si to nepamatuju." smutně jsem si povzdechla. "Navíc.. nic se nedozví, když mu nic neřekneš. Chci na to přijít, Amy. Musím vědět, kdo mi zabil rodiče. Nemůžu déle čekat. Co když se ten vrah vrátí? To se mám celý život bát toho, že mi jednoho dne zaklepe na dveře vrah? Ne, ten hajzl bude ve vězení dřív, než ho něco takového stihne napadnout. Nedovolím, aby se někomu dalšímu něco stalo. Cítím se být za to všechno zodpovědná. Nech mě to prosím dočíst. Než se Brian s Justinem vrátí, tak bude všechno uklizené a na svém místě, ano? Souhlasíš? Prosím?" kňourala jsem a udělala psí oči. ,,No tak dobře, ale ať se o tom nikdo nedozví, rozumíš? Ani Justin." řekla a podala mi ruku. ,,Platí! Děkuju!" místo podání ruky jsem se zvedla z pohovky a vší silou Amy objala. Rozesmála se a taky mě objala.

Nechci Justinovi v ničem lhát, ale pokud je to cena za to, že odhalím toho vraha, tak mi to za to prostě stojí. Nemám na vybranou. Snad toho rozhodnutí nebudu později litovat. Určitě budu.

by:Darisek123