Odstřelovač (Příběh Severuse Snapea)

50. kapitola

„Ty ses opravdu vrátil," šeptala mezi polibky s úsměvem na rtech.

„Jistě, říkal jsem ti to."

„Netušila jsem, že to bude tak rychle. Měla jsem za to, že ti to bude pár měsíců trvat."

„Ale tak teď jsi mě urazila," naoko se zakabonil.

„Ale nepovídej," uchichtla se. Lehce ji od sebe odstrčil a sehnul se pro kufřík, který postavil na zem, když se na něj vrhla. Položil ho na stolek a stiskl zámky.

„Něco jsem ti přinesl," a otevřel víko kufříku. Mia vykulila oči a nebyla schopná slova, natož pohybu.

„Kape ti na karbit?" vyblekotala ze sebe nakonec. „Normální manželé přivezou ženě z cest šperky, ne střelné zbraně!" štěkla po něm.

„No, to bude tím, že my nejsme manželé, drahoušku," ušklíbl se na ni. Mia obrátila oči v sloup.

„A co si myslíš, že s tím budu dělat?" rozhodila bezmocně rukama.

„Pro začátek se s tím naučíš zacházet."

„Ty jsi snad někde upadl na hlavu, ne?" Severus se důkladně ohmatal a významně se na Miu zahleděl.

„Nezdá se mi," zavrtěl hlavou. „Dívej, chceš být se mnou, musíš se umět aspoň trochu bránit. Kouzlit neumíš, obranná kouzla tě tedy nenaučím, ale shodou okolností umím perfektně ovládat mudlovské palné zbraně."

„Vždyť nemám zbrojní průkaz," zkusila se ještě z toho Mia vymluvit.

„A ty myslíš, že já ano? Na to, abys uměla střílet a ovládat pistoli, žádný papír nepotřebuješ." Mia si rezignovaně povzdechla a zaujala místo vedle něj. Oba si sedli na pohovku.

„No tak dobře. Vidím, že o opaku tě nepřesvědčím."

„To opravdu ne. Máš možnost se naučit bránit, tak toho využij. Stát se může cokoliv a já tu nemusím vždy být. I černokněžníka zabiješ vypálenou kulkou do hlavy. Měla bys být ráda, že mám nutkání tě chránit."

„Ale to já jsem, opravdu, jenom jsem tomuhle nikdy nepřišla na chuť."

„Mně to taky nějakou dobu trvalo. Takže, tohle je Glock 43," a zvedl z kufříku malou černou pistolku. „Tu budeš nosit stále u sebe v kabelce. Je velká jako peněženka a v případě napadení ti dokáže zachránit život. Nikdo nebude vědět, že ji máš, a můžeš ji kdykoliv nenápadně použít." Podal zbraň Mie a nechal ji, ať si ji prohlédne. Bylo mu jasné, že zatím jí problematika zbraní nic neříká. Doufal ale, že brzy ji pochopí. Po chvíli ji Mie vzal a uložil zpět do molitanu. Opatrně zvedl druhou zbraň. „Tohle je ČZ 75 Luger. Spolehlivá, přesná. Je trochu těžší. Obě zbraně jsou poloautomatické, ráže 9 milimetrů. Čezetu budeš mít doma. Nejlépe na místě, kde ji budeš moci kdykoliv použít. Má zásobník na dvanáct nábojů, střílej tedy v momentě překvapení, když to nikdo nebude čekat, a tref se."

„Tobě se to řekne, tref se," skočila mu Mia do řeči.

„To se samozřejmě naučíš na střelnici. Teď se je naučíš ovládat, abys byla připravená. Mířit budeš trénovat později." Mia si povzdechla. Nelíbilo se jí to. Ale měl pravdu. Šla do toho rizika být s touhle záhadnou osobou. „Takže, ukážu ti, jak se s ní manipuluje. Potom si to zkusíš sama."

„Cože?" vypískla překvapeně.

„A co si myslíš? Že to budu dělat za tebe? Dívej se," a uchopil zbraň za rukojeť pevně do ruky, „když budeš manipulovat se zbraní, vždy miř do bezpečného prostoru. Kdyby ti zbraň vystřelila, ať někoho nezasáhneš. Nejlépe tedy před sebe, v úhlu tak pětačtyřiceti stupňů do země. Nikdy nedávej prst na spoušť, pokud nebudeš mířit na cíl a chtít vystřelit. Vždy měj prsty kolem rukojeti nebo ukazováček rovnoměrně nad spouští. Tady," a ukázal na knoflík za spouští, „je tlačítko pro vysunutí zásobníku. Když ho stiskneš, zásobník ti vyjede. Naskládáš do něj náboje a zasuneš ho zpátky. A teď už přicházíme do fáze, kdy budeš zbraň připravovat pro střelbu. Tady," a ukázal na horní část pistole, „je závěr," položil prsty na zadní část závěru, kde byly malé drážky, zatáhl a závěr se posunul dozadu. S třesknutím závěr pustil, tím se dal zase do původní polohy. „Takhle za něj zatáhneš a pustíš. Tím dostaneš náboj do komory a jsi připravená střílet. Tady na levé straně je pojistka. Když ji zatlačíš nahoru, máš nabitou zbraň, ale nevystřelí ti, pokud pojistku zase neuvolníš. Druhá možnost, když chceš mít zbraň v pohotovosti, ale bez toho, abys ji musela mít zajištěnou pojistkou, je, že zatáhneš za bicí kladivo, neboli kohout," a ukázal na malou páčku nad rukojetí, „a stiskneš spoušť. Pomalu kohout posuneš do této polohy a spoušť pustíš. Od této chvíle máš zbraň v pohotovostní poloze a nemusíš dávat pojistku. Sama od sebe ti nevystřelí a v případě rychlého zásahu se nemusíš babrat s odjištěním pojistky, stačí jenom zmáčknout spoušť, nejde ale tak hladce, jako když máš zbraň nabitou s pojistkou. Taky se tahle poloha používá proto, že pojistku můžeš omylem odjistit a zbraň ti samovolně může vystřelit. Kapišto?" a zkoumavě se na svoji společnici zadíval. Ta nepřítomně hleděla se zvednutým obočím na černou věc v Severusových rukách.