Odstřelovač (Příběh Severuse Snapea)

52. kapitola

„Jste objeli celou zeměkouli, nebo co? Kde jste, u Merlina?" hubovala jim Scarlett, když dorazili do stájí. Počkala si na ně, jakmile spatřila, že se vracejí. „Byli jste pryč celé odpoledne! Měla jsem o vás strach," zamračila se.

„Ale no tak, neprskej," řekl jí Severus, když seskakoval z koně. Věci už oba měli suché, jenom trochu pomačkané od ždímání. Vlahý větřík jim je vysušil, když leželi pod stromem a užívali si společné chvíle. Zbytek potom dokonal vítr při zběsilém cvalu, jak spolu závodili na lukách. Odsedlali a pustili koně na pastvinu.

„Je krásný podvečer, mohli bychom něco ugrilovat," navrhla Mia, když se vraceli ze stáje k hlavnímu vchodu. Oba kouzelníci se na ni s povytaženým obočím podívali. Mia propukla v hlasitý smích. Ani jeden z nich nechápal, co to má znamenat. „Měli byste se oba vidět," řekla jim, když už mohla popadnout dech, „vypadáte jak dvojčata."

„Fakt vtipné," ušklíbl se Severus. Scarlett se ale zakuckala. „Co znamená to tvoje grilování?" zeptal se jí se zájmem. Mia se na něj nevěřícně zadívala s úsměvem na rtech.

„Vy negrilujete? Tak to je dobré, ochuzujete se o jednu z nejlepších činností vůbec," mávla důležitě rukou. „Máte nějaký flák masa?" zeptala se.

„Fiškusi!" zavolal Severus. V okamžiku byl skřítek u něj.

„Pán volal?" Upřel na svého majitele malá očka.

„Proč se vždy tak hloupě ptáš?" zeptal se ho příkře. Skřítek jenom mlčky pokrčil rameny. „Máme ve spíži flák masa?" Skřítek zavrtěl hlavou.

„Přímo flák masa nemáme, pane. Jen maso vcelku, ale není problém z něj flák připravit. Stačí říci, ze kterého byste si přál." Severus ukázal Mie rukou na skřítka a kývl na ni. Ta se jenom usmála.

„To je skvělé, Fiškusi. Já sama bych chtěla suché kuřecí, stačí jedno prso, potom by bylo skvělé, kdybys připravil camembert do alobalu a zeleninu. Papriku, rajčata, mrkev. Pán se slečnou ať ti řeknou sami, na co by měli chuť," a otočila se zpět k Severusovi. „Dobře se griluje krkovička nebo pečeně, kuřecí prsa, nebo křídla, hovězí by trvalo trochu déle."

„Pořád jsi mi neřekla, co to vlastně je."

„Ano, promiň. Je to příprava masa na ohni. Rozděláš oheň v ohništi, nasypeš brikety, uděláš žhavé, nad které umístíš mřížku, a na tom připravuješ maso, sýry, zeleninu a tak," otočila se ještě zpět k Fiškusovi, který ji se zájmem poslouchal. „A pečivo nesmí chybět. Bagetky, kaiserky, venkovský chléb..." Severus nepřítomně hleděl do dáli a přemítal.

„A proč se to vlastně dělá?" zeptal se Mii nakonec. „Najíst se můžeme doma."

„Ale jídlo je třešinka na dortu. Je to společenské posezení. Povídáš si, odpočíváš, užíváš si krásného počasí, těšíš se na dobré jídlo, piješ k tomu lahodný mok. Uvidíte, zamilujete si to," a povzbudivě se na ně usmála. Severus pokrčil rameny.

„Nu, dobrá. Nechám se překvapit. Fiškusi, připrav mi pořádně prorostlé vepřové na steak a ty, Scarlett?" otočil se k dceři.

„Já chci křidýlka," usmála se od ucha k uchu. Fiškus kývl a zmizel.

„A dál?" zeptal se Mii.

„Je třeba udělat ohniště a zapálit oheň. Šla bych se ale nejdřív převléct z jezdeckého. Předpokládám, že ve skříni najdu něco dalšího na sebe, že?" nevinně se na muže podívala. Odfrkl si a zavrtěl hlavou. Usmála se a zaplula do domu.