Odstřelovač (Příběh Severuse Snapea)

36. kapitola

Závěsy už prosvítalo ranní světlo, když se probudila s úsměvem na rtech. Slastně se protáhla a zavrněla. Neodvážila se otevřít oči. Pomalu natáhla ruku vedle sebe a položila ji na postel. V přikrývkách nahmatala tělo, ležící vedle ní. Otevřela oči a spatřila klidně oddechujícího Severuse s vyrovnaným výrazem ve tváři. Deku měl zamotanou mezi nohama, ruce schované pod polštářem. Bylo jí jasné proč. Moc dobře si pamatovala, jak jí hůlku namířil pod bradu, když ho vyrušila ze spánku. Zaťala ruce v pěst a zaklonila hlavu s úsměvem od ucha k uchu.

„Jo!" naznačila rty bezhlasně. Natáhla ruce přes sebe a několikrát je rychle lokty přitáhla k sobě.

„Provádíš ranní rozcvičku, nebo co?" zeptal se jí rozespale, aniž by otevřel oči. Leknutím nadskočila.

„Krucifix, tohle mi nedělej!" a položila si ruku na hrudník.

„Co?"

„Mluvit na mě, když si myslím, že mě nevnímáš!"

„Prosím tě, to tvoje manévrování by vzbudilo i mrtvolu," a otočil se na druhou stranu. Ladně vyskočila z postele a přicupitala k oknu. Nekompromisně rozškrkla závěsy a otevřela okno. Do místnosti zavanul čerstvý vzduch. „Nee, světlo!" zaskučel nesouhlasně muž v posteli. Mia se uchechtla.

„Aby ses nerozpustil, ty jeden upíre."

„To by se mohlo klidně a jednoduše stát," zahuhlal zpod peřiny, kde si schoval obličej. Pár vteřin bylo ticho. „Kde mám masku?" Mia skočila do postele a nezapomněla po něm pořádně dupnout. Ze změti pokrývek se ozvalo jenom tlumené heknutí. Vlezla hlavou pod deku na své půlce.

„Někde tady..." šmátrala ve tmě, až se ocitla celá vzhůru nohama pod přikrývkou, „podle toho cos s ní prováděl v noci..."

„Co to meleš, prosím tebe?" Ode dveří se ozvalo tiché zaťukání. U pelesti se objevila samotná ruka s hůlkou a lehce mávla, aby se dveře odemkly, a zase rychle zajela pod deku. Scarlett nesměle nakoukla dovnitř.

„Mio?" zašeptala.

„Mám ji!" zvolala Mia, vymotala se z přikrývek a vítězoslavně masku zvedla do vzduchu. Dívka se po ní zmateně dívala. „Ach, Scary, pojď dál," pobídla ji.

„Neruším?" pípla tiše.

„Ne, vůbec," vyvedla ji Mia z omylu. Změť přikrývek vedle ní se pohnula. Žena nadzvedla jeden cíp a strčila masku dovnitř. Severus si ji pod dekou nasadil a úlevně vydechl. Konečně ze sebe deku shrnul.

„Tady se vážně člověk nemůže normálně vyspat. Nemůžete si jít štěbetat jinam?"

„Tati?" vytřeštila Scarlett oči.

„Jsi v mém pokoji, jestli sis nevšiml, cukrouši," rýpla si do něj.

„No to snad... už to začíná... ani ve svém vlastním domě..." následující slova zanikla za zavřenými dveřmi koupelny, jak se vyškrábal z postele a zamířil dovnitř. Scarlett z něj nespouštěla zrak. Že nosil masku, už pochopila, a z nějakého důvodu ji nehodlal sundat. Ale co ty jizvy po celém jeho těle? Nemohla se odtrhnout. Nevšímal si jejího pohledu.

„Co to...?" vypustila nedopovězenou otázku z úst, když zašel do koupelny. Mia se na ni podívala.

„To víš, práce... na to si zvykneš. Občas se objeví s nějakou novou... štěstí, že vy kouzelníci se umíte vykřesat ze spousty zranění. A jak jsem tak pochytila, tak táta je mistr ve vymýšlení nových léčebných sér. A upřímně... má to svoje kouzlo," a zasněně vzdychla.