Odstřelovač (Příběh Severuse Snapea)

54. kapitola

Mia si položila kufřík se zbraněmi na konferenční stolek. Vedle něj si Severus odložil svoje příruční zavadlo. Otevřel ho a zašátral v něm. Vytáhl z něj nádobku s letaxovým práškem a postavil ho na římsu krbu. Vytasil hůlku z rukávu a pomalu s ní začal kroužit kolem celého ohniště. Místo se zaplavilo zeleným světlem. Několikrát klepl o římsu a o boky krbu a pronesl zaklínadlo. Mia se na něj se zájmem dívala. S největší pravděpodobností tušila, co provádí. Když bylo všemu konec, otočil se k ní.

„Připojil jsem tvůj krb do letaxové sítě. Hlídalo ho ministerstvo, ale když teď je prakticky u moci Pán zla, nepředpokládám, že se dozorem bude někdo zabývat. Navíc jsem zablokoval veškeré přístupy, kromě našeho domu. Jak budu ve škole, připojím ho ještě tam. Jako ředitel Bradavic na to mám právo a nikdo se nebude zajímat, co jsem si kde připojil, takže by se tu neměl ukázat nikdo nepovolaný. Bohužel, ty sama se přesunovat nemůžeš, nemáš kouzelnou moc. Buď můžeš použít asistované přesunutí, tak jako když se přemisťujeme, nebo tě alespoň musí poslat do druhého krbu kouzelník. Tak, jak se stalo, když jsi šla se Silviusem na ples. Budeme ho tedy využívat my se Scarlett, v nejhorším případě bratr," a ušklíbl se při té myšlence. Mia jenom tiše přikývla. Když viděla, jaké možnosti čarodějové mají, kolikrát jim záviděla. Ale nedalo se nic dělat, ona magickou moc neměla a nic na tom změnit nemohla. Severus znovu zašátral v tašce a začal vytahovat pravoúhlý předmět. Zavazadlo se roztahovalo podle velikosti věci, až Mia rozpoznala, že se jedná o menší obraz. Kývala se v něm dáma v nejlepších letech. Mudla v ní uviděla kouzelníkovu matku. Severus mávl hůlkou a přidělal obraz na stěnu nad krbem, aby byl vidět z každé strany.

„Severusi!" ozvalo se z obrazu. „Nikdy jsem nezažila takové příšerné jednání!" a vztekle dupla nohou.

„Promiň, mami, musel jsem tě přestěhovat. Potřebuju, abys dohlédla na dění v tomhle domě, a kdyby se cokoliv stalo, abys okamžitě navštívila svůj portrét ve snapeovském sídle a informovala mě, moji dceru nebo Fiškuse. Smím tě o to poprosit?" a lehce se uklonil. Mia rozšířila oči. Nevěděla, čemu se má divit dřív. Jestli hýbajícímu se obrazu, nebo svému partnerovi, který prosil a choval se najednou příliš sofistikovaně. Kdyby ho neznala, řekla by, že má vedle sebe jeho bratra. Paní Snapeová stočila pohled na ženu, stojící kousek od jejího syna, a se zájmem si ji začala prohlížet. Severus si toho všiml a přistoupil k Mie. Položil jí ruku kolem ramen. „Mami, tohle je Damiana Butlerová, moje partnerka. Chci, aby byla v bezpečí, proto jsem si dovolil tě přinést sem," a s očekáváním hleděl na matku. Ta naklonila hlavu na stranu a stále si přeměřovala Miu zkoumavým pohledem.

„Oficiální partnerka, nebo jedna z dalších běhen, co měl možnost náš dům poznat?" zeptala se sladce.

„Matko!" okřikl ji syn se zamračeným obočím. „Damiana není žádná běhna! Je moje partnerka a věřím tomu, že jí taky na dlouho zůstane. Jenom zatím náš vztah tajíme, kvůli Pánovi zla," vysvětlil jí pohotově.

„To je potom jiná," usmála se žena z obrazu a zamávala Mie. „Jsem Eileen Snapeová, drahoušku. Matka tady toho nezdárného syna," a ukázala na Severuse prstem. Ten protočil panenky a povzdechl si.

„Taky tě miluju, mami," zavrčel téměř nezřetelně.

„Říkal jsi něco?" zeptala se ho Eileen autoritativně.

„Nic, asi máš slyšiny," mávl rukou.

„Drzoune!" štěkla po něm pobaveně. Moc dobře věděla, po kom je její syn tak sarkastický, a vůbec mu to nevyčítala. Už za ní nechodil tak často, jako dřív, ale vždy spolu dokázali držet krok a kolikrát je společné slovní přestřelky uspokojovaly.