Odstřelovač (Příběh Severuse Snapea)

70. kapitola

Netrvalo dlouho a trio dokázalo ukořistit další viteál. Všechno nabralo rychlý spád. Každému bylo jasné, že válka je na spadnutí a už je jenom otázkou času, než vše vypukne. Už i Voldemortovi začalo vše docházet. Vydal se do Bradavic zkontrolovat zabezpečení ostatních předmětů, co si ale neuvědomil, že propojení mezi ním a Harrym stále funguje, a že chlapec má vše jako na dlani. Prozatím neřešil bezovou hůlku, které se Pán zla zmocnil vykopáním Brumbálova hrobu, ani jak bude postupovat. Jediné, čeho chtěl dosáhnout, tak zničit celou jeho duši, až zbudou jen oni dva. Pak teprv bude přemýšlet, co dál. Rozhodl se ten most překonat, až k němu dojde. Pokračovali tak všichni tři do Prasinek, aby se nepozorovaně protáhli do Bradavic. Pomocnou ruku jim nepodal nikdo jiný, než bratr Albuse Brumbála, Aberforth. Členové Brumbálovy armády nemohli uvěřit vlastním očím, když spatřili svého spasitele uvnitř školních zdí. Najednou cítili, že všechno zlé snad už mají za sebou. Opak byl ale pravdou. To nejhorší mělo teprve přijít. Ron s Hermionou zničili pohár Helgy z Mrzimoru v Tajemné komnatě baziliškovým zubem a připojil se k Harrymu v Komnatě nejvyšší potřeby, když zjistili, co je dalším viteálem a kde se nachází. Bohužel, měli společnost. Crabbe a Goyle jim byli v patách. Navzájem spolu začali bojovat, až Crabbe vykouzlil Zložár, který mu byl nakonec osudným. Trio a Goyle na poslední chvíli unikli. Sotva byl Harry schopný vnímat a postavil se na nohy, zaregistroval vedle sebe postavu s dlouhými černými vlasy. Zmijozelku nebylo možné přehlédnout. Měla vytasenou hůlku, automaticky proti ní mávl s odzbrojujícím kouzlem. Nevěděl, že nikdy nestála proti němu. Nečekala, že by proti ní zaútočil, jelikož se nechystala mu v čemkoliv bránit. Naopak, její role skončila. Chtěla mu pomoct. Zaskočena nestačila kletbu odrazit. Hůlka jí vyletěla z ruky a odkutálela se opodál. Harry na ni stále mířil.

„Harry, ne!" zakřičela Hermiona, když si všimla, co se děje. „Scarlett je s námi!" sdělila mu zřetelně a rozeběhla se ke spolužačce, aby ji pevně objala. Černovláska opětovala její náklonnost. Harry se na ně zaraženě díval, lehce hůlku sklonil, ale stále ji radši držel v pohotovosti.

„Hermiono?" zvedl chlapec nechápavě obočí.

„To nic, Harry. Věříš mi?" kývla na něj. Nebelvír několikrát za sebou potřásl hlavou.

„Nevíš, kde je táta a strýček? Nikde je nemůžu najít. Hrad je vzhůru nohama," škytla Scarlett a poodešla pro svou hůlku. Harry z ní nespouštěl oči, stále nechápal, co se to tu děje. Bylo toho už na něj moc.

„Nevím, Scary, ale určitě budou v pořádku," a povzbudivě se na ni usmála, přitom sama by v tomhle případě potřebovala podpořit. Nebyl ale čas přemýšlet nad možnými scénáři. Co se mělo stát, se mělo stát.

Silvius vyskočil z krbu v sídle a zavolal do ztichlého domu. Severusův hlas mu odpověděl z přízemí. Seběhl schody a zjistil, že jeho bratr je zalezlý v kumbálku, kde se horečně přehraboval ve svých zbraních.

„Bradavice jsou vzhůru nohama. Potter je zpátky a ničí jeden viteál za druhým. Voldemort zuří, za chvíli to vypukne. Musíš jít se mnou!" vyhrkl Silvius téměř zoufale.

„Já vím, viděl jsem to v..." zasekl se těsně předtím, než prozradil své tajemství. Zatřásl hlavou a napřímil se. Prudce se ke svému dvojčeti otočil a zasunul do dvojitého podpažního pouzdra z každé strany jeden Colt 1911.

„Co to, Merline, provádíš?" rozhodil Silvius rukama. „Nejdeš do mudlovské války, ale kouzelnické!"

„To já vím," a přehodil si přes ramena svůj kabátec, který zapnul na jeden knoflík, aby zbraně byly schované, ale přitom přístupné. „Věř mi, že vím, co dělám." Pak nadzvedl nohu a klepl se po kotníku. Kývl a vyšel z kumbálku. Znovu ho zapečetil a podíval se na bratra. „Jak to tam doopravdy vypadá? Kolik je času?"