Harry Potter a Poslední z rodu

Kapitola dvacátá pátá - Rozloučení a odjezd

Ty teda zůstáváš na prázdniny tady?

Ne. Nakonec mi mamka od Rona vyloženě přikázala, že musím na Vánoce přijet k nim.

To je dobře. Alespoň budeš mezi lidmi. Tady totiž nezůstává skoro nikdo.

Jenže nebudu s tebou.

Budu na tebe myslet.

Opravdu?

Už jsem ti někdy lhala?

O tom by se dalo diskutovat.

Nech toho.

Čeho?

Však ty víš.

Hmm, a co dárky?

Ale, ty pro mě nějaký máš?

Samozřejmě, když si ho zasloužíš.

Já mám zase něco pro tebe. Bude to muset počkat až po prázdninách.

Alespoň budeme mít další důvod těšit se na školu.

A jaký je u tebe ten první?

Přece ty.

Angela odolala pokušení poslat Harrymu přes stůl vzdušný polibek a potěšeně se usmála.

„Mohla bys mě chvíli vnímat?!" vyštěkl Draco Angele do ucha, až sebou polekaně škubla. „Jsi snad zamilovaná, nebo co?" dodal uštěpačně.

Angela se zamračila.

Počkej chvíli, prosím tě, prohodila v duchu ještě směrem k Harrymu a plně se soustředila na Draca.

„Co chceš?" zeptala se nevrle.

Draco obrátil oči v sloup: „Že já se tady o něco snažím. To mi chceš říct, že jsi mě celou tu dobu neposlouchala?"

Angela se trochu zarazila.

„Zamyslela jsem se," zahučela s pohledem upřeným do stolu.

„Aha," pokýval Draco posměšně hlavou. „Víš co, já se nebudu opakovat. Stejně ti to ještě jednou řekne matka, tak co bych se obtěžoval."

„Snad ses neurazil," ušklíbla se Angela.

„Vlez mi na záda," zahučel Draco a vstal od stolu.

Angela se za ním zmateně dívala. Nikdy nebyl tak náladový ...

Co ti chtěl? ozval se Harry naježeně.

Nic důležitého, odvětila Angela nepřítomně.

Jestli tě nějak otravuje, tak stačí říct a ...

A rozbiješ mu hubu? přerušila ho Angela s úsměvem. Nech toho, Harry. Neotravuje mě. Je to můj kamarád...

Teda alespoň myslím, dodala už jen pro sebe.

*

Malfoy už se chystal nastoupit do kočáru, když si vzpomněl, že nechal pod postelí knížky z knihovny, které si vypůjčil na prázdniny, aby mohl podle nich vypracovat tu hromadu esejí, co jim za úkol zadali Shiernová a Snape.

Otráveně se otočil, ale dřív než stačil udělat třeba jen jediný krok, srazila ho na zem spěchající černovláska, které nečekaně podjely nohy na zledovatělé cestě. Dopad na zem mu vyrazil dech a zorné pole mu zakryla záplava hustých rozevlátých vlasů.