Harry Potter a Poslední z rodu

Kapitola třicátá osmá - Osud

„Před dvaceti lety, když se lord Voldemort blížil k vrcholu své tehdejší moci, přidávalo se k němu stále více přívrženců a ty, který jsi ho měl v jeho krutovládě zastavit, jsi ještě nebyl na světě, studovala moje matka Mary šestý ročník v Bradavicích.. Pocházela z celkem vážené rodiny, ale neměla moc příbuzných. Její rodiče byli v té době už oba mrtví. Rok předtím zahynuli ve službách Pána zla. Mary a její sestru Marion už odmalička vychovávali pro stejný úděl. Marion byla pouze o dva roky starší, takže po úspěšném složení OVCí se ještě čekalo na Mary, aby mohly být zasvěceny společně. Někdy na konci šestého ročníku se moje matka zamilovala do někoho z čistokrevného rodu a Nebelvírské koleje, jinak o svém otci nevím vůbec nic... Začali se spolu tajně scházet a vůbec nemysleli na nejasnou budoucnost. Po roce vyšli školu a Mary museli splnit svůj slib, který dala Pánu Zla už ve čtrnácti letech. Byla příliš mladá, aby to tehdy chápala, a přestože ji k tomu přiměli rodiče, nedalo se nic dělat. Složila přísahu, prošla zasvěcením a stala se jeho služebnicí. Ale před mým otcem Znamení zla tajila, takže je celkem jisté, že byl přesně na opačném břehu řeky a proti Voldemortovi bojoval. Od své tety, které se později moje matka svěřila, vím, že se těsně po zasvěcení tajně vzali. Od chvíle, kdy mi to teta prozradila, se snažím najít o tom sňatku jakýkoli záznam, ale je to dost složité, když ani nevím, kde přesně se odehrál. Marion svou sestru už určitou dobu podezřívala, pak náhodou otevřela dopis, který nebyl určen jí a došla jí velikost problému, do kterého se Mary dostala. Mám také silné podezření, že zjistila i totožnost jejího manžela, ale nikdy mi to jméno neřekla. Uhodila na moji matku s tím nešťastným dopisem v ruce a Mary jí všechno vypověděla. Moje tata Marion chtěla pro svou sestru jen to nejlepší, snažila se ji tedy přesvědčit, že přece nemůže žít dvojí život. Musí si jeden vybrat, a radila jí, ať raději pustí svého manžela k vodě dřív, než bude pozdě. Mary ho však milovala a nechtěla se ho jen tak vzdát. Ošklivě se pohádaly a moje matka utekla z domu. Zamířila za svým mužem do bytu v centru Londýna. Můžu se jen dohadovat, co se v onom bytě odehrálo, ale dá se předpokládat, že mu v zoufalství všechno řekla a doufala, že ji pochopí a ochrání. Nejspíš ale neunesl to, že mu jeho milovaná celou tu dobu lhala a odvrhl ji od sebe. Mary se vrátila domů se zlomeným srdcem a naplno se začala věnovat svému údělu přívrženkyně Pána zla, ale Marion nevěděla, jestli se má radovat nebo bědovat. Mary byla nelítostná a krutá. Tohle se odehrálo v době, kdy ses narodil, Harry. O dva měsíce později Mary porodila holčičku, tedy mě. Už ve chvíli, kdy ji její láska opustila, věděla, že je těhotná a byla odhodlaná si dítě nechat. Jediný, kdo věděl, s kým Mary svou dceru má, byla má teta. Pokud vím, nikomu jinému to neprozradila. Nedlouho po porodu, zrovna když Mary zařizovala na Ministerstvu nějaké papíry pro novorozenou dcerku, samozřejmě s kolonkou otec vyplněnou jako neznámý, přišel do domu ještě stále manžel Mary. Uvědomil si, že ji stále miluje a chtěl ji zpět. Než ho Marion stačila zarazit, vešel dovnitř, odhodlaný si s Mary promluvit a v přízemí spatřil dětskou postýlku. Dožadoval se vysvětlení po Marion a do toho se vrátila Mary. Požádala sestru, ať je nechá o samotě. Teta však i nahoře v pokoji slyšela, jak se můj otec omlouvá, a prosí o odpuštění za to, jak se k ní zachoval, ale ztvrdlé srdce mojí matky bylo neoblomné. Vytkla mu všechno, na co si vzpomněla a vyhodila ho z domu. Byl zoufalý a snažil se stále dobývat dovnitř, ale bez úspěchu. Můj otec se prý ještě několikrát pokusil Mary obměkčit, ale bylo to k ničemu. O půl roku později se lord Voldemort pokusil zabít malého chlapce, ale to ho připravilo o všechnu moc, zmizel neznámo kam a tobě zůstala z té noci památka na čele. Ministerstvo kouzel začalo pronásledovat a zatýkat bývalé Smrtijedy. Nějakým zázrakem či náhodou nikdo ze zatčených nevyzradil matčino jméno. Ona, její sestra a ještě několik dalších zůstalo v anonymitě a nebýt Znamení zla, nikdo by je ze služby Pánu zla nemohl nikdy obvinit. Uběhly zhruba tři týdny od Voldemortova zmizení, kouzelnický svět oslavoval, ale moje matka moc důvodů k radosti neměla, protože ji zasáhla další rána. Dozvěděla se, že její manžel byl zatčen a uvězněn v Azkabanu, jako přívrženec Pána zla a vrah několika mudlů. Nedokázala si vysvětlit jeho předešlé chování, nemohla pochopit, proč to dělal a jak to, že o tom nic nevěděla. V hloubi duše ho stále ještě milovala a úplně se zhroutila. Řekla mi, že poté, co se trochu zotavila, se už na mě nemohla dívat, ani se mnou žít pod jednou střechou. Pořád ve mě viděla svého manžela.