Jsou čtyři hodiny a dvacet minut. Ještě pořád tu není. Nejspíš si ze mně dělal srandu. Jdu domů. Naštvaně jsem odešla domů a tam si lehla na svou postel.
"Je to idiot." zasykla jsem a slzy se mi sákly do polštáře. "Idiot...." řekla jsem a rychle jsem usnula. Vzbudila jsem se asi o dvě hodiny později. Šla jsem si k umyvadlu opláchnout tvář a poté zamířila do kuchyně.
Udělala jsem si své jahody se šlehačkou posypané kakaem. To mi zvedne náladu. Jako vždy jsem si sedla do obýváku na gauč a pustila si telku. Opět zprávy, dávají snad pořád? Ale opět nic zajímavého.
Dojedla jsem jahody a šla jsem do kuchyně si něco uvařit na večeři. Rozhodla jsem se pro čínu s rýží. Je to za chvilku a výsledek je fakt úžasný. Ale nenašla jsem nikde papriku. Budu muset jít nakupovat. A to jsem tam dneska byla. Achjo..
Vzala jsem si tedy peníze a mířila do obchodu. Jediný, který byl poblíž, byl ten, kde jsem potkala Kaie, asi nemám na vybranou. Vešla jsem a ten prodavač vypadal docela jinak. Teda, ten jeho monokl přeš celý ksicht se nepočítá. Vypadal vystresovaně.
"Poprosím pouze tohle." položila jsem mu tři papriky na pás a on mi je spočítal. "Ty to nevíš? Vypadáš v pohodě." O čem to mluví? "Co tím myslíš?" "Takže nevíš. Pán byl dneska přejet autem." Ještě jednou? "Co?" vyhrkla jsem ze sebe. "Někam pospíchal a vlítl pod auto. Právě leží v nemocnici." řekl klidně. "Je to naše chyba.. Nedávaly jsme na něj pozor. Snad bude brzy v pohodě."
Bezduše jsem zaplatila a vláčela se domů. On pospíchal... Za mnou.. A proto byl přejetý autem... Došla jsem domů a opřela se o zeď. "Kvůli mně je teď v nemocnici... A já ho obviňovala..."
Omlouvám se... Já vím, že má vycházet o tři hodiny dříve, ale trošku poslední dobou nestíhám :/ Tak vám sem dávám trošku smutnější díl :/ Ale i tak doufám, že jste si ho užili :3 Zatím Bye, Bye
ČTEŠ
Dva protiklady
RomanceOn je rváč číslo jedna v okolí, já se konfliktům vyhýbám. On neví, co to škola je, já mířím za perfektní docházkou. Jsme úplný protiklady a stejně jsem se potkali...