Vešla jsem do pokoje, no spíše vtrhla, a to, co jsem viděla mě zaskočilo. Seděl tam Kai, upírající pohled na mě, s černou rouškou, úplně v pořádku. "Co to má znamenat?" "Kdo ví?" uchechtl se. "Idiote!" zasykla jsem na něj a kráčela pryč. Dělal si ze mně prdel... Celou dobu.
"Kam pospícháš?" chytil mě za rameno. "Pryč od tebe. Tohle není vůbec sranda, za prvé jsi nepřišel na naše dohodnuté místo, i když jsi mě pozval ty, a za druhé si ze mě uděláš takovou srandu. Už se přede mnou neukazuj. Teď už to neříkám z legrace, jestli se přede mnou ukážeš, nebudu váhat zavolat policii." vytrhla jsem se mu z ruky a odešla.
Vyšla jsem z nemocnice, kde mě dostihl ten prodavač. "Odvezu tě domů, nařídil mi to pán." Tak on ze sebe dělá ještě ochranářského blba.. "Ne, děkuju." odsekla jsem a šla pěšky. Cestu jsem si pamatovala. Ne jasně, že ne, bylo to třicet minut, vyndala jsem mobil z kapsy a zapnula navigaci. Cesta mi bude trvat dvě hodiny.. Skvělý...
Vláčela jsem se po silnici. Nemůžu uvěřit, že je schopný tohle udělat.. Co z toho získal? To, že jsem se o něj bála? Že jsem šla na tu schůzku? Že mě obalamutil? Nevím. Nechápu to. Je to blbý důvod. Tohle udělat.... Nesnáším ho.
První hodinu cesty jsem o tom tedy přemýšlela a druhou jsem hrála hry na mobilu, než jsem KONEČNĚ došla domů. Bylo kolem devátý. Rychle jsem dodělala tu čínu s rýží a akorát došla máma. "Vítej doma." pozdravila jsem ji a připravila jídlo na stůl.
"Opravdu dobré." řekla s plnou pusou mamka. "Děkuju." Dojedli jsme a já zandala talíře do myčky. "Jdu se vysprchovat." řekla máma a já jenom přikývla. Zatím jsem si sedla do pokoje na židli, vzala jsem si sluchátka a poslouchala písničky. Vždy mě to uklidní.
Pozor! Díl vydaný přesně v 19:00!! XD Navíc tu máte i delší díl, tak mi odpusťte včerejšek :D Zatím Bye, Bye
ČTEŠ
Dva protiklady
RomanceOn je rváč číslo jedna v okolí, já se konfliktům vyhýbám. On neví, co to škola je, já mířím za perfektní docházkou. Jsme úplný protiklady a stejně jsem se potkali...