Zásady společenského chování ||Drarry||

2. Kapitola - Překvapení

Když bradavičtí studenti dojeli na místo, začali se všichni hrnout z vlaku, starší ročníky věděli, že nemá cenu se cpát, tak v klidu počkali, až mladší spolužáci vylezli a až poté šli oni sami.

Draco s kamarády došli ke kočárům a čekali, až na ně přijde řada, to netrvalo dlouho, protože přišli mezi posledními a většina spolužáků už seděla dávno v kočárech a jeli směr hrad.

Bylo krásné večerní počasí a jízda bradavickou přírodou tomu dodalo ono kouzlo.

,,Už bychom tam mohli být, mám už hlad'' řekl Gregory a položil si ruku na břicho na důkaz, že opravdu ten hlad má. ,,Že nás to nikoho ani nepřekvapuje, kdy naposled, že jsi jedl? Před třemi hodinami? No jo, tak to je nejvyšší čas.'' uchechtl se Blais, ,,Ale neboj, už tam co nevidět budeme'' dodal poté.

Kočár dojel k bráně hradu, kde zastavil. Goyle hbitě vyskočil z kočáru a popoháněl ostatní, ať si pohnou nebo že prý pojde hlady.

,,To je jediný druh smrti Gregu, který ti opravdu nehrozí.'' řekl Draco a jako poslední vyskočil z kočáru. Všichni až na Gregoryho se začali smát, ten stál se založenýma rukama na hrudi propaloval blonďáka pohledem.

,,No tak pojďte, já už taky začínám mít hlad'' popohnal je Blais a rozešel se k hradu s ostatními v závěsu.

Když přišli do velké síně, všechny ročníky, až na prváky, už byli usazení u stolu. Došli tedy k zmijozelskému stolu a čekali na zahájení.

O pár minut pozdějí už prváci, v čele se zástupkyní školy Ponomou Prýtovou, mířili od dveří k rozřazovací stoličce, na které byl posazen moudrý klobouk.

Poté, co byly děti rozřazení do kolejí, si na stupínek stoupla ředitelka Bradavic – Minerva McGonagallová.

,,Vítám vás všechny v novém školním roku v Bradavicích. Než se pustíme do večera, ráda bych vás informovala o z němě, se kterou se letos budou potýkat 7. ročníky'' řekla ředitelka a ve velké síni se rozhostil šepot.

,,Co tím jako myslí? To jí nestačí, že se musíme připravovat na famfrpál?!'' stěžoval si Ron. ,,Chtěl si snad říct na zkoušky OVCE, ne?'' řekla Hermiona a probodla Rona pohledem. ,,Jo...jasně....OVCE...ty jsem myslel, asi jsem se přeřekl.'' zamumlal Ron a otočil svůj pohled na ředitelku.

,,Jestli jste už prodiskutovali všechny možné scénáře, co by se asi mohlo dít, ráda bych pokračovala'' řekla ředitelka a odkašlala si: ,,Tak tedy, letos bude mít 7. ročník v osnovách zasazený jeden nový předmět, zvaný: ,Zásady společenského chování kouzelníků'. Přišlo s tím Ministerstvo kouzel na základě toho, že po porážce Voldemorta jsou obnoveny všemožné plesy, bály a candrbály a sousty dalších společenských akcí. Ministerstvu tedy připadalo jako povinnost, aby tenhle předmět zařadili do osnov a vy si tak díky tomu prošli řádnou etiketou, jak slušně a reprezentativně se chovat a neprezentovat se jako banda pitomých potácivých paviánů.'' řekla ředitelka a mrkla přitom ke stolu, kde seděl Harry s Ronem, ti se jen uchechtli nad vzpomínkou ze čtvrtého ročníku.

,,Tento předmět bude hodnocen jako každý jiný, takže si nemyslete, že to bude kdovíjak oddechové. Jak už jsem řekla, s tímhle předmětem přišlo Ministerstvo, tak nám poslali i dobře proškolenou praktikantku paní Samanthu Krrabelovou'' dokončila ředitelka a ukázala rukou ze stolu, kde si právě stoupla zmiňovaná čarodějka.

Samantha byla vysoká čarodějka s hubeným tělem a dlouhými rovnými hnědými vlasy. Na nose měla posazené černé brýle a na obroučkách s nádechem zelené. Působila mile a příjemně. Na všechny se usmála a posadila se zpátky na židli.