Zásady společenského chování ||Drarry||

25. Kapitola - Vílí tanec

Bylo kolem osmé hodiny večer a Harry ležel ve své posteli v Nebelvírské věži a sklíčeně odpočítával minuty, dokud pro něj nepřijde Ron, aby už se vydali na tu skvělou pyžamovou párty. Je pravda, že poté, co odešli s Pansy a s Dracem z kuchyně, tak se trochu těšil, ale pořád by z větší části zůstal ležet v posteli.

Své pyžamo v pastelové růžové barvě už měl na sobě, společně s županem a jeho kraťasy na spaní, protože ty původní byly menší a to pro jeho zadek nebylo nic dobrého, když si je tenkrát potom, co se vrátili z Prasinek do hradu zkoušel, tak se mu zařízli a když si je sundal, tak je okamžitě pošlapal, poplival, křičel na ně, jak si můžou dovolit, takhle ubližovat jeho zadním partiím a následně je spálil. Když se ho na druhý den Ron ptal, proč je u jeho postele na zemi vypálené kolečko, raději dělal, že o ničem neví.

,,Tak jdeme? Pýžopařmene?'' zeptal se Ron, který vyšel z koupelny a na sobě měl pyžamo v barvě královské modři s velkou zlatonkou uprostřed hrudi. K tomu měl kraťasy stejné barvy se zlatým zavazováním.

,,Ale, ale, tu se nám taky někdo vyparádil,'' poznamenal Harry, který tenhle kus oblečení na svém kamarádovi viděl poprvé. Tedy ne, že by normálně Ron nosil obrázkové pyžamo, ale zřejmě nebyl jediný, kdo si při téhle příležitosti pořídil nové.

,,To víš, jako hlavní pořadatel a organizátor musím jít příkladem!'' poklepal si na svou hruď zrzek a přešel ke skříni, aby si mohl na šprušli pověsit ručník. Poté se otočil na Harryho, který už stál vedle své postele s županem a vyčkával na něj.

,,Tak se pochlub,'' vybídl jen Ron a pozvedl své obočí.

Harry sklopil zrak ke svému hrudníku, jestli náhodou ani kousek růžové nečouhá a poté zase upřel pohled na kamaráda. ,,Kdepak, to je překvapení, u Velké síně mám sraz s Pansy a Dracem, takže pak tam přijdeme všichni tři a zahájíme to, takže na nás počkej,'' informoval ho tmavovlásek.

Zrzek si chvíli svého kamaráda prohlížel a poté jen pokrčil rameny. ,,Dobře, to jsem fakt zvědavý,'' uchechl se a přešel ke dveřím, aby už mohli jít.

,,Upřímně jsem myslel, že to ze mě budeš páčit,'' poznamenal zelenooký chlapec, který šel v závěsu za Ronem.

,,A kdybych se tě vyptával, řekl by si mi to?'' zeptal se zrzavý nebelvír.

,,Ne,'' zasmál se Harry. ,,Ale věř mi, bude to stát za to i když bych nikdy neřekl, že zrovna tohle vymyslí zmijozelka.''

,,Takže to má na starost...'' Ron ztišil hlas, protože už se blížili k Velké síni, ,,slečna ZZ?'' dořekl poté, když Parkinsonovou nikde neviděl.

,,Ano Ronalde, já to vymyslela,'' ozvalo se kousek od něho a když poplašeně otočil hlavu směrem, kde se hlas ozval, tak tam stála Pansy a zlomyslně se na něj culila.

Když ji Ron spatřil, okamžitě se schoval za Harryho, kdyby měla náhodou v plánu mu něco udělat.

,,Ty se mě bojíš?'' usmívala se dále zmijozelka.

,,Pff, tebe? Nikdy,'' odfrkl si zrzeček, ale stále se krčil za svým kamarádem.

,,Tak vylez.''

Ron se třikrát nadechl a poté opatrně udělal krok od Harryho, ale jen tak velký, aby v případě nebezpečí za něj mohl znovu hupsnout.

,,To sis koupil schválně?'' zeptala se Pansy a ukázala na Ronovo pyžamo.

Ron sklonil hlavu ke svému pyžamu a poté se na zmijozelku nechápavě podíval. ,,Co?''

,,No to pyžamo mě přímo vybízí k tomu, abych si tě chytla,'' mrkl na něj a udělala k němu jeden krok.