#46

343 37 0
                                    

Hned od rána jsi myslela jen na to co jsi včera viděla. Stále jsi tomu nemohla uvěřit. Je pravda že jste se s Millie udobřily a jste kamarádky,ale proč by ti o tom Finn lhal?To přece nedává žádný smysl. Řekla jsi si že sečkáš a budeš se snažit se opatrně zeptat. Nebude to zrovna jednoduché ,ale zvládnu to. Když jsi u seděla u snídaně a přemýšlela došlo ti že by jsi měla být o něco rychlejší. Domluvila jsi se že se sejdeš z Jackem a společně půjdete pro kávu. Rychle jsi tedy pospíchala na vlakové nádraží.

„Jdeš pozdě. Buď ráda že neodjel vlak."

„Já vím,vím. Jen jsem moc přemýšlela."

„A o čem? Trápí tě něco?"

Jack byl vždy moc milý. Když promineme tu nepatrnou aférku je to kamarád jak se patří. A tím že jste se vídali každý den byli jste k sobě hodně otevření. Nechtěla jsi mu říct co tě trápí ,ale věděla jsi že se ti uleví. Tak jsi to udělala.

„Jede vlak. Vysvětlím ti to uvnitř."

„Fajn."

Řekl poklidně Jack a usmál se.

Když jste nastoupili začala jsi vyprávět.

„Nevěděla jsem včera co dělat. Rozhodla jsem se že se vydám do kina abych se uvolnila.Všechno bylo v pořádku dokud.....dokud  tam nepřišel Finn. S Millie."

Jack si zakryl ústa na znamení vyděšení.

„Viděl tě? Vysvětlil ti to nějak?"

„Neviděl. Psala jsem mu zprávu. Lhal o tom."

„Proč by to dělal? To on přeci nemá vůbec zapotřebí."

„Já vůbec nevím."

„Mám nápad. Řekni mu dneska o schůzku a ta se ho na to nějak nenápadně optej. Nebo čekej až tě pozve sám."

Zadívala jsi se z okna a zapřemýšlela.

„Počkám."

„Výborně. To je to nejlepší co můžeš udělat. A ještě co bych ti poradil do té doby žádné textovky ani telefonáty. Ono už mu dojde že neměl lhát."

Oba jste se ušklíbli. Hned jak jste vystoupili z vlaku namířili jste si to k přilehlé kavárně. Byla malá ,ale s Jackem jste tam chodili rádi. Lidí tam nikdy moc nebylo a káva ta nejjemnější co více si přát? Hned z kavárny jste odešli už s lepší náladou do školy. Žádné písemky nebyly ,ale že by to někoho bavilo to se říct nedá. Co si budeme nalhávat mohlo to být horší. 

Vaše cesty se rozdělily opět na nádraží.

„Až budeš mít čas zavolej mi. Zajdeme na oběd. Čistě kámošský chápeme se ne?"

Řekl Jack a uchechtl se.

„Zavolám. Nezapomeň zítra na referát."

„Mám to pod kontrolou pa."

„Pa."

Zlatíčka teď je to nejhorší období takže vůbec nestíhám psát mrzí mě to. Tohle bylo hrozně na rychlo. Včera jsem byla v Berlíně a dnes jsem nebyla ve škole protože jsem přijela kolem jedné hodiny ráno a naprosto celý den jsem prospala snad mi to prominete. Mám vás ráda♥


Him & IKde žijí příběhy. Začni objevovat