Harry
Běžel jsem za ním, bohužel kus od něj. Nestačil jsem mu. Ale aspoň jsem měl výhled na jeho dokonalý zadek.
Najednou jsme dorazili do slepé uličky. Zastavil a otočil se na mě.
,,Bojíš se výšek?" Zeptal se v klidu. Skoro jako by ani neběžel. Jak to sakra dělá?
,,Ne, nebojím." Zvědavě jsem nakrčil obočí. Přikývl. ,,Super. Tak v tom případě polez za mnou." Řekl a odrazil se a vyšplhal na zeď nahoru, jako by to bylo jednoduché. Jak to mám jako udělat? Vždyť nejsem žádný Spiderman!
Chtěl jsem pronést něco v tom smyslu, ať se mnou nepočítá, ale zaslechl jsem sirény. Zhluboka jsem se nadechl a začal se dostávat nahoru. Byl jsem skoro nahoře, když mi to uklouzlo. Naštěstí mě pohotově chytil za ruku, v tu chvíli mnou projela elektřina a pomohl mi.
Dostal jsem se nahoru. Stále mě držel za ruku a koukali jsme se tomu druhému do očí.
,,Pojď." Řekl a šel po zdi na konec k budově. Tam se pomocí nějaké trubky vyhoupl nahoru. Následoval jsem ho.
Dostali jsem se tak na střechu, kam nikdo neviděl.
Mezitím, co jsem se kochal okolím a poslouchal zvuk utichajících sirén, si on sedl na kraj budovy s nohama dolů z ploché střechy dívajíc se tak na okolí.
Opatrně jsem k němu došel a sedl si bezpečně vedle něho.
Zachvilku se to rozběhne.
Slibuju.
♣️〰️♣️〰️♣️
ČTEŠ
Jeden směr |Larry Stylinson|
Fanfiction,,Takže budu mít já jednou tvé příjmení?" Zeptal jsem se, když jsem se odtáhl s obrovským úsměvem, který zdobil mou tvář. ,,Rozhodně." Přikývl a dal mi malou pusu na čelo. ,,Jsem pro." Chytil jsem ho za ruku a přitáhl si ho co nejblíž k sobě. ,,Chyb...
