Jeden směr |Larry Stylinson|

41

Louis

,,Louisi. Chápu, čím teď procházíte, ale nemůžete ponižovat žákyni naší školy. Víte, že..." Seděli jsme v ředitelně. ,,Promiňte paní ředitelko, ale ona je falešná, zlá, bezcitná mrcha." Zavrčel jsem. ,,Louisi. Buď milejší." Pokárala mě. ,,To ale nejde." Povzdechla si. Ještě chvilku mi dávala přednášku ouio chování, ale nakonec mě pustila jen s výhrůžkou.

Jelikož zvonilo za minutu na přestávku, rozhodl jsem se jít rovnou do učebny hudebky, kde nikdo nebyl.

Zanedlouho zazvonilo a začalo se to tady plnit mojí a Harryho třídou. Většina na mě koukala s úsměvem.

Byl jsem na telefonu a koukal instagram. Najednou si vedle mě někdo sedl. Zvedl jsem pohled a nebyl to nikdo jiný než Harry.

,,Ahoj Lou." Usmál se na mě a políbil jemně na rty. ,,Ahoj." Natiskl jsem se na něj. ,,Viděl jsem to s Taylor." Zakňučel jsem, že se o tom nechci bavit. ,,Bylo to super.  Jako, že tě tak naštvala?" Zeptal se. ,,Urážela tě." Odtáhl jsem se trochu od jeho hrudi. ,,Jsi můj malý hrdina." Zasmál se. ,,To není vtipný." Zamračil jsem se, přestože mi na tváři hrál malinký úsměv. ,,Ale jsi." Chtěl jsem něco namítnout, ale učitel vešel do třídy.

,,Takže třído, byli jste na soutěži dobří. Někteří se snažili, ale jiní mě překvapili svým talentem." S úsměvem se podíval na Harryho a na mě. ,,Dneska si zažíváme nějaké staré pecky. Třeba..." A tak jsme celý dvě hodiny prozpívali. S Harrym jsem se celou dobu držel za ruku.

,,Tak kam pojedem?" Zeptal se mě. ,,Znám jednu malou americkou restauraci nedaleko odsud. Ale pojedem autem. Nechce se mi chodit." Zasmáli jsme se a nasedli do auta. Žáci naší školy, kteří kolem nás a auta procházeli, si nás prohlíželi. Hlavně to auto. Harry zase řídil.

,,Páni. Tady to vypadá jak v těch amerických Fastfoodech." Pronesl Harry. Dali jsme si klasický burger a povídali si o písničce. ,,Včera v noci jsme nemohl spát. A tak jsem něco složil." Překvapeně se na mě podíval. ,,Tak to mi pak musíš zazpívat." Přikývl jsem. Dojeli jsme a jeli ke mě.

Celou cestu Harry říkal, jak se těší, až si to přečte. Vždy jsem mu odpověděl, že to není nic fantastického. Jen mě to napadlo, když jsem nemohl spát.

Hned jak jsme došli ke mě domů, Harry mě dotáhl ke klávesám.

You can't go to bed without a cup of tea
And maybe that's the reason that you talk in your sleep
And all those conversations are the secrets that I keep
Though it makes no sense to me

I won't let these little things
Slip out of my mouth
But if it's true
It's you
It's you
They add up to
I'm in love with you
And all your little things

Zazpíval a zahrál jsem vše, co jsem zatím měl. Podíval jsem se na Harryho, který na mě koukal se slzami v očích a úsměvem. ,,Miluju tě." Usmál jsem se na něj. ,,Já tebe taky." Stal za mnou a jak jsem byl zakloněný, tak mě políbil na nos. Celý jsem zčervenal.