Harry
Došel jsem domů, kde byli opět oba moji rodiče. ,,Ahoj Harry!" Zakřičel táta Niall z obýváku. Došel jsem k nim a sedl si mezi ně, když mi udělali místo. ,,Tak jak bylo?" Zeptal se mě. ,,Celkem dobře. Ve škole jsme měli s Taylor menší hádku, ale to se nakonec vyřešilo. Zjistil jsem, že je to mého přítele sestřenice. A pak jsme..." Chtěl jsem pokračovat, ale táta Liam mě přerušil. ,,Ta tyranka?" Zeptal se se zamračeným obočím. ,,Jo. Ale on konečně všem ukázal, jaká to je falešná kráva." Usmál jsem se. ,,Dobře. Hlavně aby on nebyl jí podobný." Přinesl stále trochu zamračený. ,,Neboj. On je úplný opak jí. On je kluk, brunet, malinký, nebojí se pavouků. Je milý a nikdy by nikomu neublížil." Políbil jsem tátu na tvář. ,,Dobře, ale kdyby..."
,,Notak zlato. Nech toho. Jde vidět, že se milují. Tak to nekaž." Řekl táta Niall s káravým pohledem. ,,Tak povídej." Pobídl mě starší z mých tátů. /ano, opravdu to takhle je dobře o.o/ ,,Pak jsme spolu byli na obědě v jedné americké... něco jako restaurace. A pak jsme u něj chvilku skládali. Máme tři sloky. Byla to sranda. Chvilku jsem myslel, že se z něj zblázním. Je to takový malý šašek. Můj šašek." Zasmál jsem se a tátové semnou.
,,Tak to si s ním budu rozumět." Zasmál se táta Niall. ,,To jo. Oba jste takový blázni." Zasmál jsem se jeho pyšnému pohledu, který dokazoval, že se za svojí bláznivost nestydí.
,,Ale to není to nejlepší. Jeli jsme sem, protože byl líný a chodit se mu to nechtělo. Tak jsme to vzali delší cestou a s rádiem si zpívali nahlas až lidi v autech okolo nás divné koukali." Oba se zasmáli, protože u nás to bylo celkem normální.
,,Ale pozor. Když začala hrát tvá písnička Bedroom floor, byl úplně k zbláznění. Jsi jeho idol." Zasmál jsem se a oni se mnou. ,,Tak toho rád poznám." Pronesl trochu egoisticky táta Liam.
,,Mluvil jsem s lidmi ze studia a stačí, když tam přijdete a řeknete, že jste ode mě. Budou mít teď volno. Moc smlouv na tenhle měsíc nemají. Ale nedělejte tam bordel." Objal jsem ho. ,,Děkuju moc."
,,JÁ chci taky!" Připojil se k nám táta Niall. A tak jsme se objímali nějakou dobu, než jsme šli všichni spát.
Večer mi zavolali kluci, zda s nimi nechci jít sprejovat. Dlouho jsem s nimi nebyl a chybělo mi to. Když jsem se zeptal, jestli sebou nemohu vzít svého přítele, zasmáli se a řekli, že klidně.
A tak jsem v půl jedné ráno volal Louimu. Ten mi to zvedl snad po desátém zavonění. ,,Ano Hazza?" Jeho hlas byl nakřáplý a rozespalý. Představil jsem si ho, jak leží v té posteli s rozcuchanymi vlasy do všech světových stran. Musel jsem se usmát.
,,Ahoj Loulou. Nechtěl bys se mnou a s mojí partou ven?" Zeptal jsem se. ,,Jako teď?" Slyšel jsem v jeho hlase něco, jako naději. Byl plně vzhůru. ,,Jo teď." Slyšel jsem z druhé strany telefonu rámus. ,,Zachvilku budu u naší budovy." Zavěsil a já se zasmál.
Když jsem došel před budovu, už tam netrpělivě čekal. Ale bez šátku. Vypadal strašně roztomile. ,,Ahoj Harry." Na uvítanou jsem mu dal pusu na rty.
,,Ahoj princezno. Jdeme?" Přikývl. ,,A kam?" Zeptal se nedočkavě. ,,Na jedno místo. Chodíme tam dost často." Chytil jsem ho za ruku a vedl.
Došli jsme k mostu, kde stálo pár lidí z mé party. Došli jsme za nimi a Loui se za mě stydlivě schoval. ,,Ahoj Harolde! Dlouho jsi tady nebyl. Báli jsme se, zda ještě žiješ." Zasmáli jsme se a Lou se stále tiskl k mé ruce.
,,Vidím, že máš sebou toho svého." Usmál se na mě Will. ,,Jo." Natáhl jsem ruku a Louis tak vylezl z póza mých zad. ,,Ten je tak malinký!" Ozval se kousek od nás můj kamarád Bear, který chodil na jinou školu. (👶)
,,Neboj. Nekoušem. Teda... ne do tebe." Zasmál se Bear. ,,Ahoj." Řekl nervózně můj malinký přítel. ,,Ahoj. Jsem Bear. Tohle je Christian a jeho dvojče Adrian. A zbytek znáš." představil Louimu všechny neznámé Bear. Zbytek byl Ed, Will a Zayn. Dohromady nás bylo osm.
,,Jsem Louis." Usmál se už trochu sebevědoměji Loui. ,,Tak Loui. Držel jsi už někdy v rukou sprej?" Zeptal se ho Ed. Až teď mi došlo, že vlastně neví, že Loui je Lot.
,,Párkrát jo." Podíval se na mě s jiskřičkami v očích Lou. ,,Dobře. Tak tady máš. A tady na tuhle zeď můžeš něco udělat." Přikývl a vzal si s poděkováním od Eda spreje.
Všichni jsme se vrhli do práce a já stál vedle Louise, který něco tvořil. Když si všiml, že na něj koukám, nakazál mi, abych nekoukal. A to jsem překvapivě dodržel.
Uběhla asi hodina a skoro všichni měli hotovo. Já ještě dodělával detaily na mém motýlu a Loui ještě stále plně pracoval ignorují všechno kolem slevě. Slyšel jsem, jak si za námi kluci šeptají.
Dodělal jsem ho, vyfotil ho a došel za klukama. ,,Co tady tak řešíte?" Zeptal jsem se jich. Koukali směrem. K Louimu, přestože jeho dílo odtud nebylo vidět.
,,Harry. Neříkej nám, že sprej drží poprvé. Rozhodně ne. Viděli jsme ty tahy. Ten styl. A vypadá hodně podobně jako od toho... Lot?" Řekl Will a koukal stále za mně. ,,Tak já mám hotovo." Objevil se vedle nás Louis. ,,Tak uka, co jsi udělal." Usmál jsem se na něj a on mi úsměv opětoval.
Došel jsem ke zdi a koukal na tu nádheru. Byli to dva kluci, co měli rty kousek od sebe. Vypadalo to, že se chtějí políbit. Jejich obrysy vypadali jako mé a Louise. Přesto byl nápis Lots of love.
,,Je to krásný." Políbil jsem ho na rty. ,,Hele. Nejsi ty náhodou ten LOT?" Zeptal se ho Christian. Louis se na mě podíval. ,,Jo. Je." Řekl jsem za něj.
V tu ráno se na něj svalila vlna otázek, komplimentů a myslím, že nebýt mě, nejspíš by ho zničili.
Pomalu pracuji na novém příběhu.
Problém je, že nevím jaký ship.
Niam - ČR klišé kriminální téma
Ziam - nepřátelé
Lilo - Just sweet bromance s prvky Larry
Viděla bych to ale spíše na ty první dva.
Co vy?
ČTEŠ
Jeden směr |Larry Stylinson|
Fanfic,,Takže budu mít já jednou tvé příjmení?" Zeptal jsem se, když jsem se odtáhl s obrovským úsměvem, který zdobil mou tvář. ,,Rozhodně." Přikývl a dal mi malou pusu na čelo. ,,Jsem pro." Chytil jsem ho za ruku a přitáhl si ho co nejblíž k sobě. ,,Chyb...
