1 ♡

5.9K 230 23
                                    

Louis

Bylo sedm hodin večer. Vracel jsem se z tréninku baletu domů.

Domů jsem běhal, abych večer nemusel. I když v noci kolikrát běhám před policajty.

Musel jsem se tomu ušklíbnout. Po skoro čtyřech letech mě ještě ani jednou nechytili.

Běžel jsem domů a koukal okolo, kam bych mohl v noci zajít. Co takhle na metro? Dlouho jsem tam nebyl.

Usmál jsem se, nad tou hezkou představou svobody.

S malým úsměvem jsem doběhl domů, kde už na mě čekala mamka se salátem. Téměř každý večer máme salát. Prej zdravá strava.

,,Tak co Louisi? Jaký byl trénink?" Zeptala se mě maminka. Mamku mám hrozně moc rád. Je to moje sluníčko.,, Nic moc. Jen trenér říkal abych se učil tu sestavu." Řekl jsem a dal si do pusy salát.

,,Jsi šikovný Louisi." Rozcuchala mi rukou vlasy. Odfrkl jsem si a začal si vlasy upravovat. Nemám rád když mi někdo cuchá vlasy. Mému gestu se jen zasmála.

Když jsem dojedl, šel jsem si připravit věci do školy a zopakoval si učivo. Průměr jsem sice měl 1,6, což znamenalo, že jsem byl nejlepší v ročníku, ale nejvíce mi to kazila ekonomika. Prostě to byl teror.

Šel jsem se vysprchovat, i když jsem věděl, že dneska budu muset ještě jednou. Lehl jsem si do postele a dal si budík na jednu hodinu ráno.

Napište mi prosím Váš názor
💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙💙

Jeden směr |Larry Stylinson|Kde žijí příběhy. Začni objevovat