Chodil jsem asi půl hodiny, když jsem došel před budovu, kde jsem včera byl s Harrym.
Koukal jsem na ni z chodníku na druhé straně. Nevím, jak dlouho jsem tam stál. Možná deset minut? Půl hodiny? Hodinu? Neměl jsem tušení a možná bych tam stál ještě hodně dlouho, pokud bych neuslyšel jeho hlas.
,,Tušil jsem, že půjdeš zrovna sem." vypískl jsem leknutím.,,Co tady proboha děláš?" Dostál jsem ze sebe. On se na mě ušklíbl. ,,Očividně to co ty." Nakrčil jsem jedno obočí. Začal se přibližovat a já tak konečně mohl vidět v té tmě víc, než jen jeho dokonalé oči.
Měl na hlavě bandanu, to, co já měl přes obličej. Na sobě měl mikinu s kapucí, tepláky a starší běžecké boty.
,,A co si myslíš, že tady dělám já?" Zeptal jsem se zvědavě a naklonil hlavu na stranu. ,,Čekáš, jestli se tu objevím." Mrkl na mě. Cože? Abych zamaskovat své rozpaky jsem se zasmál. ,,Moc si nefandi." Zablýsklo se mu v očích. ,,Tak co tady teda děláš?" Zeptal se pobaveně. Otevíral jsem pusu, že mu něco řeknu, ale nic mě nenapadlo, a tak jsem ji naštvaně zavřel. Nejen že mě štve ve škole, ale on mě točí i teď. Zasmál se.
,,Tak vidíš. A teď pojď. Chci ti něco ukázat." Řekl otočil se a šel. To jako fakt? Nevěřícně jsem se na něj podíval. Pokračoval dál v cestě a já si jen povzdechl a vydal se za ním.
Šli jsme asi pět minut v tichosti.,,Jak jsi se dostal ke sprejování?" Vydal jsem ze sebe. Byla to jedna z věcí, co jsem o něm nevěděl. A popravdě, zajímalo mě to. Jak se takový hezký, s celkem drahým oblečením, dostal k tomuto koníčku?
Překvapeně se na mě podíval, hned se ale usmál. ,,No, abych řekl, tak jsem tohle dělal skoro od malička." Dostal že sebe opatrně. Když ale viděl můj pohled nahlas se zasmál. Má krásný smích.
,,Nekoukej na mě tak." Řekl a rukou si projel ve svých delších vlnitých vlasech. ,,Víš... když jsem byl menší, nebyli jsme zrovna nejbohatší. Bydleli jsme já a táta na konci města v malém paneláku v jedna jedna. Tátovi v tu dobu bylo myslím devatenáct. Moje matka... Prý mě jen odnosila a pak odešla. Podepsala všechny potřebné papíry. Byl jsem totiž nehoda. Stal jsem se na jedné opilecké párty. Prý spolu ani nikdy nebyli. A můj táta. On je taky gay. A kvůli tomu, když to řekl rodičům, ho vyhodili z bytu. Našel si něco malého. Malý byt jedna jedna na konci města. Aby nás uživil, musel přestat se školou a dělat práci, která se mu hnusila. A já byl doma často sám. Odmalička. Chápal jsem ho a jednou, bylo mi tak deset, jsem viděl partu kluků, asi o pět let starších, jak sprejují zdi. Moc se mi to líbilo. Když viděli jak jsem tím fascinován, vzali mě k sobě. A já se tak dostal do téhle party, ve které teď jsem."
Když viděl můj smutný pohled, dokončil příběh. ,,Tátu jednou slyšela nějaká paní zpívat a on díky ní přestal dělat tu hroznou práci a teď dabuje v animacích a někdy i tam někde něco zazpívá. Díky tomu si teď žijem jako v bavlnce. Navíc táta má celkem bohatého manžela. Učí na jedné umělecké škole." Řekl a já na něj překvapeně koukal a zpracovával všechny ty informace.
Takže... Harry není z bohaté rodiny? Myslel jsem si, že... ? Co vlastně? Ani nevím. Ale ten jeho příběh, který není ani z poloviny celý, mě hrozně moc zasáhl. Myslel jsem si, že je jen namachrovaný bohatý fracek. Spletl jsem se. Měl bych se mu omluvit.
,,Pane bože. Harry. Já... bože... Omlouvám se. Celou dobu jsem si myslel, že jsi jen rozmazlený fracek. Je mi to líto. Opravdu moc." Řekl jsem a ani si neuvědomil, co jsem řekl, dokud jsem neviděl jeho pohled. Jsem v háji. Co jsem to zase řekl? Jsem to ale blbec...
Další kapitola.
I Hope u like it.
🎉🎉🎉🎉🎉🎉
Ps: nahoře máte supr písničku
ČTEŠ
Jeden směr |Larry Stylinson|
Fanfiction,,Takže budu mít já jednou tvé příjmení?" Zeptal jsem se, když jsem se odtáhl s obrovským úsměvem, který zdobil mou tvář. ,,Rozhodně." Přikývl a dal mi malou pusu na čelo. ,,Jsem pro." Chytil jsem ho za ruku a přitáhl si ho co nejblíž k sobě. ,,Chyb...
