Louis
S Harrym ve sprše jsme se opravdu jenom vzájemně umyli. Nic víc. Byli jsme oba unavení. Ale rozhodně na tom byl hůře Harry. Sotva únavou chodil.
Hned jak jsme si lehli do postele, Harry se ke mě přitulil a během chvilky usnul. Pár minut jsem se koukal na jeho klidnou, krásnou tvář na které byl malinký úsměv a jeho dlouhé vlasy mu zakrývali kus tváře. Byl to krásný pohled. Dal jsem mu pusu na nos a šel taky spát.
,,Loulou... Vstáváme..." Uslyšel jsem Harryho ranní chraplák a cítil jeho ruku na své tváři. ,,Kolik je?" Protáhl jsem se a otevřel oči. ,,Skoro jedna hodina." Uviděl jsem jeho krásný úsměv. ,,Tak to jsem se hezky prospal." Přitulil jsem se k němu. ,,Mluvil jsem s rodiči. Mám tě pozdravovat."Políbil mě na tvář.
Chvilku jsme ještě leželi, ale pak se zvedli osprchovali se a šli na oběd, kde už seděl nás učitel. Tam jsme se dohodli, že se půjdeme hned po obědě podívat do divadla, kde jsme měli zanedlouho vystupovat.
Šli jsme zpět na pokoje se převléknout. Harry se hned oblékl, zatímco já jsem stál u svého kufru a koukal do něj jako Lucinka do skříně ve které byla Narnie.
Vzal jsem si mikinu a mohli jsme vyrazit. Vyšli jsme před hotel a čekali na učitele, který zanedlouho přišel. ,,Vezmeme si taxika." Řekl a jednoho stop. Nadiktoval jim adresu a mi vyjeli na místo.
Jeli jsme asi pět minut, když mi zazvonil telefon. Táta.
Chvilku jsme přemýšlel, zda to vůbec zvednout, ale nakonec jsem to zvedl. ,,Ahoj tati." Řekl jsem a položil ruku na tu Harryho. Učitel seděl vepředu. ,,Ahoj Louisi. Tak co už jste v NY?" Zeptal se mě. ,,Jo jsme. Teď akorát jedem se podívat na to divadlo." Usmál jsem se na Harryho, který mi dal pusu na tvář. Viděl, jak jsem z hovoru s tátou mimo. Vždy se bojím, abych neřekl něco špatně.
,,Tak to jsem rád. Co kdybys až tam skončíte mi zavolal a mohli bychom zajít na večeři nebo se jen tak projít?" Nabídl mi táta, ale já přestože bych ho rád viděl se bál s ním být sám. Za tu dobu jsme se hrozně moc odcizili.
,,... Zlato, pokud se bojíš půjdu s tebou." Zašeptal mi do ucha Harry. Usmál jsem se na něj. ,,Vážně?" Přikývl. ,,Tak jo. Pak to napíšu a pošlu ti adresu toho divadla. Jo a nebudeme sami. Ahoj. Už se těším." Dostal jsem ze sebe rychle aniž bych dal tátovi možnost mluvit a zavěsil. ,,Harry?" Řekl jsem a podíval se do jeho nádherných očí. ,,Ano princezno?" Zeptal se mě a hrál si s mými vlasy, které mi padali do obličeje. ,,Už jsem ti říkal, jak moc tě miluju?" Políbil jsem ho procítěně na rty. ,,A já tobě?" Zasmáli jsme se a opět se políbili. Za pár minut strávených v Harryho objetí nám taxikář zastavil před krásnou budovou.
Vevnitř byla spousta lidí, která něco dělala. Koukali jsme se kolem, když tu nás najednou vyrušil cizí hlas. ,,Dobrý den. Co tu děláte?" Otočili jsem se a naproti nám stál muž okolo padesáti. ,,Dobrý den. Jsme z jedné střední školy z Londýna. Za dva dny tady máme mít tu soutěž." Řekl nás učitel. ,,Jo. To jste Vy. Vítám Vás v New Yorku. Snad se Vám tady bude líbit. Zítra už bude všechno v pohodě a můžete tady zkoušet. Dovolte mi abych Vás tady provedl. Jmenuju se Stephen Franta." Podal nám ruku a mi se taky představili.Divadlo vypadalo krásně i přesto, že tady všechno bylo chaotické, protože to tady nebylo ještě úplně hotové na naše vystoupení.
Prohlídka trvala asi dvě hodiny. Celou dobu jsem držel Harryho za ruku a byl či nejblíže u něj. Nějak jsem se cítil nepříjemně na tomhle novém místě plného nových neznámých lidí.
,,Tak co děcka. Co máte v plánu?" Zeptal se nás učitel. ,,Pokud Vám to nevadí, tady ve městě je teď táta. A rád bych s ním spolu s Harrym někam zašel." Řekl jsem nervózně. ,,Dobře. Ale v deset mi zavolejte, že jste v pořádku na pokoji. Uvidíme se ráno na snídani." Usmál se na nás, stopl si taxík a odjel.
,,Tak mu už zavolej. A hlavně mě chraň." Řekl nervózně Harry. ,,Neboj Hazz. S tátou si budete rozumět. Uvidíš. Oblíbí si tě." Pohladil jsem ho po tváři a napsal tátovi adresu a že už čekáme před budovou. ,,Prý tady bude za deset minut." Přečetl jsem mu zprávu.
,,Dobře." Odpověděl nervózně a já se rozesmál. ,,Ty se mi směješ?" Zeptal se nevěřícně. ,,Jo. Protože ty se máš potkat jen s mým taťku zatímco já musel hned s oběma. A tehdy jsi mi říkal, že to nic není. A opravdu není. Tak se neboj." Políbil jsem ho na rty a pak stočil konverzaci na divadlo.
,,...Myslíš, že bude lepší když,..." Nemohl jsem ani odpovědět větu, protože k nám šel právě táta v obleku. Problém byl v tom že jeho ruku svírala jiná. Ženská. On si někoho našel...
Oops!
♡♡♡♡♡♡
ČTEŠ
Jeden směr |Larry Stylinson|
Fanfiction,,Takže budu mít já jednou tvé příjmení?" Zeptal jsem se, když jsem se odtáhl s obrovským úsměvem, který zdobil mou tvář. ,,Rozhodně." Přikývl a dal mi malou pusu na čelo. ,,Jsem pro." Chytil jsem ho za ruku a přitáhl si ho co nejblíž k sobě. ,,Chyb...