sᴀᴠɪᴏʀ |s.m.| cz ✓

❤️ Epilog ❤️

Bylo super číst ty komentáře 😂❤️
Ale teď k příběhu❤️:

Pomalu jsem vstal a přešel ke dveřím. Vzal jsem za kliku a opatrně ji stlačil dolů.
Tam se mi dostal pohled na Ell ležící nehybně na posteli. Bez života, bez jakéhokoliv znaků života. Panebože.

Sedl jsem si k ní na postel a chytl ji za ruku. Pořád jsem tak nějak doufal, že zvedne hlavu, začne se smát a řekne, že to je vtip.. Ale to se nestane.

,,Ell. Sakra proč?! Proč si mě tu nechala samotného?! Já tě miloval! A pořád miluju! Tak sakra proč?! Měli jsme mít rodinu, velký dům, pejska.. Prostě rodinu! Tak sakra, proč si mě opustila?!" začal jsem neskutečně brečet a myslel jsem, že jsem chytl nějaký záchvat.

,,Ell, neumírej! Prosím!"

,,Ty nesmíš umřít!"

Najednou jsem ucítil tlak na své ruce. Zvedl jsem hlavu a moje princezna se na mě dívala svými krásnými oči a usmívala se na mě.

,,To je krásná představa" zachraptěla.

,,Ell!" vytřeštil jsem svoje hnědé oči a rychle ji objal.

,,J-jak to? Cože? Já to nechápu! Vždyť - vždyť.. Eh" nechápavě jsem se na ni díval, objímal ji a brečel. Vydýchával jsem ten stres a šok. Panebože, moje princezna žije! Ona žije!

,,Udělala jsem si z tebe srandu. Řekla jsem doktorům, aby začali něco křičet jako, že mám zástavu. Hned řekli, že ano, tak jsem si z tebe musela udělat srandu. Nezlob se na mě" zasmála se.

,,Panebože. Jestli je tohle sen, tak se z něho nechci nikdy probudit." nemohl jsem přestat ji objímat.

,,Ne není to sen. Promiň láskoo. Miluju tě." zasmála se

,,Taky tě miluju, ale tohle mi už nikdy nedělej. Byl bych schopný si něco udělat, Panebože." vydechl jsem a zavřel oči.

,,Panebože, jen to ne!"

Konečně můžu slyšet její smích, její hlas. Můžu ji cítit. Můžu ji obejmout. Můžu se jí dotýkat. Můžu ji dávat jemné polibky. Tohle je snad sen. A jestli ano, nechci se z něj nikdy probudit, protože větší štěstí mě nikdy v životě nepotkalo a ani nepotká. Protože největší štěstí už dávno mám. A budu mít ještě větší. Založíme si rodinu, vezmeme se a bude všechno podle mých představ. Bude to dokonalé.
Panebože, děkuju! Větší štěstí mě nikdy potkat nemohlo.

❤️😱❤️
Tak co, jaké máte pocity? 😂Máme tu šťastný konec. Původně to mělo být úplně jinak, ale tak nějak jsem to už ukončila. Nechtěla jsem, aby ten příběh byl nějak extra dlouhý a už mě to ani nebavilo - občas - a chtěla bych se už věnovat dalšímu příběhu. Takže doufám, že se vám příběh líbil a děkuju moc za podporu, votes, komentáře.. Všechno tohle mi dávalo sílu psát dál a věděla jsem, že to někdo čte.
Tenhle příběh už má neuvěřitelných 9,7 K přečtení & 1,2 K ⭐. Nevěřím jak se to stalo, ale děkuju strašně moc! ❤️ Nikdy jsem nevěřila, že by moje příběhy mohl někdo číst a už vůbec ne takovou podporu od vás. ❤️ Takže ještě jednou děkuju a doufám, že budete číst i mé další příběhy a budete mě podporovat, ale to je jen na vás. ❤️ A doufám, že další příběh, který budu psát bude mít taky takový úspěch jako tenhle. ❤️

A abych nezapomněla.. Krásné Vánoce všem, užijte si to s rodinou, pamatujte, že to není jen o dárkách, ale o pohodě, klidu a míru. ❤️

A ráda bych, Kdyby jste mi napsali do komentářů, jestli by jste chtěli bonusovou kapitolu (?) 🤗