sᴀᴠɪᴏʀ |s.m.| cz ✓

75 ❤️

Potom, když se nás zeptali ještě na nějaké otázky, odešli a já šel do svého pokoje. Zase se utápět v depresi. Jelikož dnes už je pozdě, tak za mou princeznou půjdu až zítra.

SHAWN

Dneska jsem se probudil s hodně špatnou náladou. Celý večer jsem nemohl spát, brečel jsem.. proto mám taky celé opuchlé a červené oči.

Vstal jsem z postele a přešel do koupelny. Pro jistotu jsem se do zrcadla ani nedíval, protože vím, že vypadám hrozně.

Oblékl jsem se, dal si na oči sluneční brýle, vzal klíče a vyrazil do nemocnice.
Kluci ještě spali, takže jsem šel sám.

Po cestě mě potkalo několik fanoušků, vždy jsem se s nimi - s falešným úsměvem - vyfotil a na otázky - ať už od fanoušků nebo novinářů - neodpovídal.

Přišel jsem před nemocnici a vím, že ti novináři šli určitě za mnou.

Na recepci jsem se zeptal nějaké mladé holky, kde leží a ona se na mě flirovně usmála. Hah. Jestli si myslí, že mě dostane, tak to se nestane.

,,Hele tvoje holka je v kómatu. Tak co kdybys na ni zapomenul a vyrazil si někam se mnou?" rozepnula si jeden knoflíček od své košilky a opřela se víc dopředu, abych viděl její prsa.

,,Máš opravdu tak nudný život, že musíš ničit cizí životy? To je celkem hnusný, nemyslíš? Jestli si myslíš, že bych s tebou někam šel, podvedl svou přítelkyni, kterou miluju z celého srdce a začal s tebou chodit, tak se pleteš holčičko. A teď mi dej to číslo jejího pokoje nebo půjdu za ředitelem této  nemocnice a zařídím ti padáka za to, že mě tady nabaluješ"  sladce jsem se na ni usmál a snažil se schovat svůj vztek, který ve mně vyvolala.

Naštvaně si odfrkla a řekla mi to číslo, při čemž jsem se já vítězné usmál.
Rychle jsem se rozešel k jejímu pokoji a před dveřmi se zastavil.

Pořádně jsem se nadechl a vydechl.
Po chvíli jsem pomalu  otevřel dveře a zděsil se.

Pohled na její bezvladné tělo jak leží na posteli, úplně bez života. Na obličeji měla několik odřenin a monokl pod okem.
Vlasy měla kratší. Byla strašně hubená, na rukách měla řezné rány.

V tu chvíli jsem se sesypal k zemi.
Po chvilce jsem přešel k její posteli a sedl si na židli vedle postele.
Chytl jsem ji za ruku a propletl si s ní prsty.

Její ruka byla tak chladná.
Chtěl bych slyšet její hlas, její smích. Chtěl bych slyšet jak mi říká sladké věci jako je ,,Miluju tě".
Chtěl bych vidět její ďolíčky když se usměje. Její úsměv.
Její roztomilý obličej když na mě kouká nějaká jiná holka a ona žárlí, při čemž si mě přitáhne k sobě nebo do polibku, aby všichni věděli, že jsem jen její.

Ty chvíle když mi udělala znaménko lásky na krku. Ty chvíle když jsme se spolu objímali, tulili se k sobě.
Její jemné a sladké rty, které se vždy přisáli na mé.

A když se teď podívám na její obličej, na kterém není žádný úsměv, nic. Tak moc mě to ničí.

❤️💚❤️
Tak co, názory? 🧡