8🔺

643 36 3
                                    

Shawn's POV

,,Ok, tak já ji přivedu," řekl jsem a vyšel z baráku

Když jsem došel před barák Ell, tak jsem zazvonil a po chvíli, co jsem čekal mi otevřela


,,Ehm..a-ahoj," vykoktala s nervózním hlasem

,,Ahoj, stalo se něco?" Zeptal jsem se nejistým hlasem a zkoumal její tvář

Až potom jsem si všiml, že má monokl u oka a červenou tvář.

,,Co se ti stalo?! Kdo ti to udělal?!" Vyhrkl jsem.

,,Nikdo. Nic se mi nestalo. A neřvi tolik," řekla potichu.

,,Ell, přestaň mě srát," začal jsem být vzteklej, což ji asi trošku zaskočilo.

,,V-vážně se nic nestalo," koukala se mi nejistě do očí.

,,Dobře, nebudu to rozebírat, ale každopádně jsem se chtěl zeptat, jestli tě můžu s někým seznámit?" nadzvedl jsem obočí

,,A s kým?" zeptala se trochu vyděšeně

,,S mýma kamarádama, nemusíš se bát," přistoupil jsem k ní

,,No tak dobře," povzdechla si

,,Ale jestli nechceš tak nemusíš. Já se jen zeptal, nebudu tě nutit," zastavil jsem ji ještě před tím, než odešla do svého pokoje

,,Ale já chci," mrkla na mě s úsměvem

Uchechtl jsem se nad tím a počkal, než přijde. Za chvíli ke mně přiběhla a ještě si vzala klíče.

Už jsme chtěli jít, ale zastavil nás nějaký hlas, a to hlas jejího otce.

,,Elizabeth," oba jsme se otočili a Ell nadskočila

Vyděšeně se na mě dívala a trochu se ke mně přitiskla. Objal jsem ji okolo pasu, na znamení toho, že tady jsem a že se nic nestane.

,,Kam jdeš?" Zeptal se hrubým hlasem, ale snažil se to zakrýt, asi protože jsem tady já

,,V-ven..," Ell naskočila husí kůže, a tak jsem ji k sobě přitáhl blíž

Počkat..tady něco nesedí. Proč se ho bojí?

,,Tak buď do osmi hodin doma," zamračil se a s prásknutím dveří odešel

Ell si povzdechla a sklopila hlavu.

,,Ell," vzal jsem ji za ruku a ona ke mně zvedla hlavu

,,Pojď," zašeptal jsem a vyšel s ní za ruku z baráku

Chvíli jsme šli ruku v ruce a v tichosti, ale pak jsem to ticho přerušil.

,,Ell..," povzdechl jsem si.

Zastavil jsem se a tím pádem i ona.

Podívala se na mě a pak zase sklopila hlavu. Ach jo. To nebude tak jednoduchý.

,,Co se stalo?" Nedzvedl jsem ji hlavu, aby se mi dívala do očí.

,,Co by se mělo stát?" Zeptala se a dívala se mi do očí.

,,Ell. Vím že se něco stalo. Poznám to na tobě, i když tě neznám tak dlouho. Jenom, když si ho viděla, tak si se za mě začala schovávat, koktala jsi, byla jsi vystrašená a naskočila ti husí kůže. Tak co se děje?" Zmáčkl jsme ji ruku.

Najednou se rozbrečela. Hodně rozbrečela.

Na nic jsem nečekal a hned jsem ji objal. Ona se na mě namáčkla a brečela mi do ramene.

Tím mi potvrdila, že se opravdu něco děje a já to musím vyřešit a ochránit ji.

sᴀᴠɪᴏʀ |s.m.| cz ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat