WEDRY
Říkám to nerad, ale Štěpán už mě pěkně sere. Ano, je krásnej, roztomilej..prostě aww. Ale je to strašně otravnej člověk. Nechápu o co se snaží, ale nelíbí se mi to.
Jsou asi tři hodiny ráno a já sedím nad menším potůčkem, na mostě. Odhodím poslední nedopalek a povzdychnu si. ,,Asi žádná trafika nebude mít ve tři hodiny ráno otevřeno, co?"řeknu si pro sebe v duchu. Vstanu a jdu pomalu projít celý park. Nejdu ani minutu a narazím do něčí hrudi. ,,Uh..omlouvám se."řeknu a vzhlédnu. Uvidím Pavla, který se na mě jen zašklebí. Jinak, Pavel je můj ex přítel, btw. Projdu kolem něj a přidám do kroku. ,,Radku, stůj!"uslyším za sebou Pavlův hlas. Neotačím se a víc přidám do kroku. Nahrnou se mi slzy do očí, když si vzpomenu co mi všechno udělal. Narazím znova do něčí hrudě a vzhlédnu. Uvidím Štěpána, který se na mě jen usměje. Rozbrečím se a dám si hlavu na Štěpánovu hruď. ,,Kdo to je Radku? huh? Našel sis náhradu? tsss..ještě takového tlusťocha!"uslyším jak na mě Pavel zakřičí. Otočím se na něj s vražedným pohledem. Skočím po něm, až spadneme na zem a začnu do něj 'mlátit'. ,,ZNIČIL SI MI ŽIVOT!" zařvu ,,CHCÍPNI ZMRDE! OCHUTNEJ SVOU MEDICÍNU, DEBILE ZASRANEJ!"furt do něj biju a brečím. Ucitím ruce, které mě z Pavla zvedají. Otočím se a hned padnu Štěpánovi do objetí. Ucítím jak mě Štěpán bere do náruče a někam vede. Furt mu jen brečím do hrudě a nadávám. On mi jen do ouška říká konějšivá slova, která mě po dvou minutách uspí.
