WEDRY
Otevřel jsem pomalu své oči, protože má víčka byla dost těžká, ale otevřel jsem je. Naskytl se mi pohled na Štěpána, který držel v náručí miminko. Miminku jsem do tváře, tak jsem ani posoudit nemohl jestli to je holka nebo kluk.
Promnul jsem si své unavené oči a sedl si. Štěpán zaregistroval můj pohyb a koukl na mě, s úsměvem. Bez jediného slova vstal a šel ke mně, i s miminkem. Natáhl ke mně ruce s miminkem a já si ho od něj převzal. Koukl jsem na něj a usmál se. Začal ho, teda jí pomalu kolébat. Ona přitom pomalinku otevírala očička a koukla na mě svými kukadly.
,,Je nádherná."řeknu si pro sebe a pohladím jí palcem po tváři. Ona se jen zasměje a já se pousměju.
,,Stejně nádherná, jako ty"řekne Štěpán a políbí mě na líčko. Zčervenám nad jeho slovy a kouknu na něj.
,,A jaké jí dáme jméno?"zeptám se s znova kouknu na naše miminko, které se na nás kouká.
,,Co třeba...Tereza"zašeptá mi do ucha a jen kývnu hlavou, že ano.
,,Tereza Vedralová"zašeptám si pro sebe a políbím, Terezku, na čelo.