WEDRY
Je okolo půl šesté ráno (5:30) a já koukám na spícího Štěpu, který mě uvěznil svými svalnatými rukami a pevně mě drží v objetí. Já se usmívám jak debílek nad jeho roztomilostí a užívám si toho, že neví o tom, že na něj zírám a říkám si pro sebe jak roztomilý. On je od pohledu roztomilý, nevinný, prostě dokonalý, ale on je doopravdy ďábel. Myslím to v dobrém. Já jsem od pohledu křehký, nevinný a plachý, jak říkal Štěpán, když mě poprvé spatřil. Nemůžu stále uvěřit, že někdo tak jiný(dokonalý) než já se mnou chodí. Jak se, ale říká..protiklady se přitahují. Jen se uchechtnu a stále pozoruju Štěpána. Vstal jsem a odešel do kuchyně si udělat kávu. Dodělal jsem si kávu a sedl si na gauč v obýváku. Zahleděl jsem se do blba a upil ze svého hrníčku. ,,Jaké by to bylo kdyby jsme se se Štěpánem nikdy nedali dohromady? Kdyby mě Štěpán nezatáhl do toho baru? Kdybych ho nikdy v životě neviděl? Byl by můj život asi stejně na hovno jako předtím.."říkal jsem si v duchu pro sebe. Upíjel jsem ze svého hrníčku, dokud tam nic nebylo. Položil jsem ho na stůl a znovu se zahleděl do blba, a přemýšlel. ,,Je šest hodin ráno, proč nespíš?"uslyším ospalý hlas. Kouknu za hlasem a uvidím ospalého Štěpána. ,,To já bych se na to měl ptát tebe."řeknu bez emocí. Povzdychne si a sedne si vedle mě. ,,Prostě jsem se probudil, stačí?"odpoví a koukne na mě se zvednutým obočím. ,,Nemohl jsem spát, stačí?"řeknu drze a kouknu na něj. Jen se zamračí a propaluje mě pohledem. ,,Nebuď drzej!"řekne naštvaně a zavrčí. Jen se uchechtnu a jdu dát hrníček do myčky. Položím hrníček do myčky a hned poté dostanu velkou silou po zadku. Otočím se a uvidím Štěpána, který se stále mračí. ,,Říkám ti, nebuď drzej!"přimáčkne mě na linku a kouká mi do očí. ,,Já ti zase říkám, že si můžu dělat co chci, jinak můžeš zapomenout na sex."usměju se vítězně a odejdu do koupelny. ,,Dostanu asi hodně po zadku."
