Čtyřicet tři

714 51 14
                                    

BAXTRIX

Poslouchám nějakou
starou babu, která
mele nějaká slova,
která vůbec
neposlouchám.
Myslím jen na něj,
Radka.
Nemůžu uvěřit, že
umřel,
kvůli Pavlovi.
Jednou ho zabiju,
to slibuji.

...........

Je po pohřbu a všichni
odešli, jen já tu zůstal.
Klečím před hrobem
Rádi a hystericky pláču.
Nejde to,
nejhorší je ta bolest
na
srdci.
Chci ho tu mít,
líbat ho,
hýčkat ho,
objímat se s ním,
chci aby tu byl.
Proč jsem byl takový hlupák?
Kdybych jen tak neodešel,
nic z tohodle by se nestalo.

Vytrhnu pár metrů, od
jeho hrobu
dvě sedmikrásky
a pampelišku.
Položím je na jeho
hrob a políbím hrob.

,,Nikdy na tebe nezapomenu,
a žádného jiného
manžela či přítele
už v životě nechci.
Chci jen a jen tebe, Rádi."
vzhlédnu k nebi a usměju se slzami.
,,Miluju Tě,
sbohem"
zašeptám a se slzami a úsměvem
odejdu.

Ty a já |Wedrix|Kde žijí příběhy. Začni objevovat