Dvacet

1K 67 3
                                    

WEDRY

Ležím na posteli a snažím se nevnímat bolest mého zadku. Jak jsem říkal, dostal jsem přes zadek a.. vy víte co. Štěpán je právě v kuchyni a já jsem za to moc rád, protože by se usmíval jako by měl v plánu mě zabít.

Lehnu si na břicho a přikryju se dekou, do které se, co nejvíce, zachumlám. Dám si ještě pod hlavu polštář a zavřu oči. Dlouho je nemám zavřené, protože uslyším, že někdo otevřel dveře. Otevřu oči a kouknu ke dveřím a uvidím Štěpána s nějakým jídlem. Sedne si ke mně na postel a mile se usměje.

,,Potom, co si mi dal přes prdel a potom, co si mě tvrdě ošukal, kvůli čemu se skoro nemůžu hnout, nemám vážně chuť na žádné pitomé jídlo!"zamračím se a otočím se zády k němu.

,,Promiň, já nechtěl, ale vážně si mě vytočil.."obejme mě za pas a přitáhne si mě blíž. Začne mi dávat jemné polibky na krk.

,,Tohle ti opravdu nepomůže!"trhnu sebou a on mi přestane dávat polibky na krk, což mě i trošku zamrzí.

,,Fajn, potom za mnou nechoď, že chceš ošukat!"řekne naštvaně a odejde i s jídlem.

Uslyším silné zabouchnutí dveří a pak už jen ticho, které polívá celý byt. Povzdychnu si a zavřu oči. ,,Debile, co když šel někam do klubu si zašukat nebo prostě se s někým seznámit aby tě pak mohl kvůli někomu odkopnout!"zařvu na sebe v hlavě a rychle otevřu oči. Ne, to by neudělal, nebo ano?

Opatrně si sednu a syknu bolestí. Vstanu a pomalu dojdu do kuchyne, kde je položený na lince talíř s jídlem. Povzdychl jsem si a vzal si jídlo do ložnice.

Ty a já |Wedrix|Kde žijí příběhy. Začni objevovat