WEDRY
Je to už nějaký ten týden, co se mi Štěpán neozval. Zkoušel jsem mu tisíckrát volat, ale buď to nezvedl nebo byl nedostupný. Nevím, co si to tom myslet.
Ležím na posteli a projíždím instagram. Po pár minutách mě to přestane bavit. Vezmu si sluchátka a jdu do obýváku. Zapojím si sluchátka a dám si špunty do uší. Pustím si mou další oblíbenou písničku.
Začnu zpívat, poskakovat po obýváku se zavřenými očimi a užívám si to.
Would he say he’s in L-O-V-E?
Well if it was me then I would, I would
Would he hold you when you’re feeling low
Baby you should know that I would, I would
Dozpívám tu část a otevřu oči. Uvidím za sebou Štěpána, který se úchylně usmívá a je opřený o rám dveří. Vypnu hudbu a sundám si sluchátka, které položím, i s telefonem, na stůl.
Dojde ke mně Štěpán a stále se usmívá, já jen na něj s červenými tvářemi koukám.
,,Jsi nádherný, když zpíváš a přitom tak "tančíš"."dá své ruce na mé boky.
,,Děkuji."řeknu se stydlivostí a mé tváře se víc zbarví na červeno.
,,Tak nevinný.."přitiskne se na mé rty a skousne mi spodní ret. Má odezva je jen jemný stén.
Dám své ruce za jeho krk a stoupnu si na špičky abych byl aspoň trošku ve výšce jako on. Jen se uchechtne a své ruce přesune na můj zadek, který jemně zmáčkne. Odtáhnu se od jeho rtů a normálně si stoupnu.
,,Kde jsi celou tu dobu byl?"
