Dvacet dva

980 65 4
                                    

WEDRY

Neřekl, kde byl. Když přišlo na toto téma, vždycky se začal bavit o něčem jiném nebo řekl ,,To je jedno."a začal mě líbat. Nevím, proč se tak bojí mi to říct, ale mrzí mě to.

Sedím na lince s mou kávou, kterou jsem si před pár minutami udělal. Štěpán ještě spí. Jak jinak, že. Já jsem od osmi ráno vzhůru, nevím proč, ale už se mi nějak nechce spát. Dopiju svou kávu a položím hrníček do myčky, seskočím z linky a namířím to do koupelny.

Zavřu dveře a svléknu se. Vejdu do sprchy a zavřu dveře. Zapnu teplou vodu a já si užívám teplo, díky kapkám vody, které mi sjíždí po těle.

Najednou ucítím ruce na mých bocích. Malinko zčervenám a otočím se. Uvidím nečekaně nahého Štěpána, který se na mě usmívá, uchylně.

,,Řekni mi.."sjede jednou rukou k mému zadku a druhou nechá na mém boku. ,,jak jsem si mohl zasloužit někoho tak dokonalého?"políbí mě jemně na krk a zmáčkne mi jednou rukou zadek. Z mých úst vyjde stén.

,,N-na to b-bych s-s-se měl ptát j-já."řekl jsem mezi steny, když mi líbal krk. Přestane a koukne na mě s úsměvem. Vezme šampón, stříkne si trochu na ruku a začne mi to roztírat ve vlasech, než z toho byla pěna. Udělá to samé, ale ve svých vlasech a vezme houbu, na kterou taky stříkne trošku šampónu. Začne mě umývat a po pár minutách já jeho. Byli jsme oba dva potichu. Nebylo to trapné ticho, spíš takové příjemné, kdy nemusíte nic říkat a jen si užívat přítomnost druhého.

Ty a já |Wedrix|Kde žijí příběhy. Začni objevovat