BAXTRIX
Už je to přesně měsíc, co jsem koupil ten prsten. Dneska požádám Radka o ruku. Bože.. Radek Buchta. Zní to tak legračně a přitom tak krásně. Nebo Štěpán Vedral. Jak roztomilé.
Radek není doma, potřeboval si taky něco zařídit a přijede prý kolem šesté večer. To budu muset stihnout.
Dám přes stůl ubrus, který jsem před týdnem koupil. Dám na stůl svícen, příbor a nějaké dvě malé kytky, které jsem dal vedle svícnu.
Nejsem zrovna šéfkuchař, ale vařím nám večeři. Snad neshoří kuchyně. Připravím si vše potřebné a začnu dělat špagety.
Špagety mám do hodiny a mám ještě dvě hodiny. Připravím porce na talíř a položím je na stůl. Najednou uslyším odemykání dveří. Zapálím rychle svíčky na svícnu a jdu do předsíně.
,,Ahoj, Rádi."dojdu k němu a dám mu pusu na čelo.
,,Ahoj, mmh.. co tu tak voní?"olízne si rty a já se jen uchechtnu.
Vezmu ho za ruku a vedu ho do kuchyně. Když uvidí stůl, trošku pootevře rty. Nad tím pohledem bych se udělal, ale není dobrá chvíle.
Jako správný gentleman mu odsunu židli. On se posadí a já ho blíž posunu ke stolu. Potom si sednu i já a popřeju nám doubrou chuť.
Když dojíme, uklidím talíře a dojdu k Radkovi. Raďa jen s nevinným obličejem na mě kouká.
,,Ráďo.."začnu,,Jsi tím nejdůležitějším člověkem v mém životě."řeknu a políbím ho.
,,Je to asi půl rok, co už spolu jsme a já nezažil krásnější chvíle než s tebou. Chci se každý den probouzet vedle tebe, vidět tvůj krásný úsměv, když se probouzíš a uvidíš mě. Tvůj smích, když tě něco rozesměje. Tvoji nevinnost, když něco uděláš. Nejvíc, ale miluju na tebe tvou povahu, oči a samozřejmě i tvůj zadeček."nemůžu si pomoct a uchylně se usměju. On jen trošku zčervená a stále se usmívá.
,,Miluju tě, tak moc tě miluju, že to nejde vůbec popsat. A taky se tě chci zeptat na jednoduchou a přitom tak těžkou otázku."kleknu si a Ráďa zrudne víc a nahrnou se mu slzy do očí.
Vytáhnu z kapsy krabičku a otevřu ji.
,,Radku Vedrale, vezmeš si mě?"
