WEDRY
Už je to měsíc, co jsem si nedal žádné jídlo a jsem v pohodě. I když jsem nerad, že to Štěpán ví.
Sedím na parapetu a čumím z okna. Mám otevřené okno a cigaretu v ruce. Štěpán odešel, takže trošku "relaxuju". Odhodím nedopalek z okna a zavřu ho. Seskočím z parapetu a jdu si uvařit kávu.
Po pár minutách popíjení kávy uslyším odemykání dveří, jo, udělal jsem Štěpánovi klíč od mého bytu, a co? Nechám hrníček s kávou na stole a jdu do předsíně. Dojdu do předsíně a uvidím ho a nějakého kluka, s Pepou. ,,Pepo!"zapištím a rychle ho přátelsky obejmu. Objetí mi opětuje a jen se zasměje. Odtáhnu se na něj a kouknu na, o dost, vyššího kluka než jsem já, a Pepa. ,,Jo um.. Rádi, tohle je.."dá jednu ruku Štěpán na můj pas a ukáže na vysokého kluka,,Kuba". ,,Rád tě poznávám, Radku."řekne Kuba. ,,Potěšení je na mé straně."usměju se a kouknu na Pepu s úchylným obličejem. ,, Takže to je..on?"zvednu jedno obočí a uchechtnu se. Pepa jen zčervená a kývne hlavou, v souhlas. Kouknu znova na Kubu a usměju se. Ujde, ale na Štěpána nemá.