ℌ𝔢𝔯 𝔊𝔞𝔪𝔢 /UPRAVUJE SE/

Part 9.

,,No tak se ukaž!" ozýval se vyzývavý hlas Elyon. Byla nedočkavá a já se stále plná pochyb prohlížela v zrcadle. Mé tělo obepínaly v tu chvíli velmi přiléhavé ebenově černé šaty s až na mě přílišně hlubokým výstřihem. Spodní část šatů přecházela v tmavě modrou, připomínající temnou noční oblohu a látku zdobily krajky, které jen dodávaly na krásném dojmu z šatů. Tak tohle je moc, pomyslela jsem si při pohledu na svůj odraz. Myslela jsem, že když se jen slabě předkloním, uvidí mi celé okolí až do žaludku z obou stran. Seber se! Okřikla jsem se hned na to a tak se vzchopila. Nemohla jsem přeci jen celý život být skrytá před světem. Mám na víc, opakovala jsem si dokola v hlavě a zhluboka se nadechla. Prudce jsem se otočila a rozhrnula závěs. Pokusila jsem se zapózovat a nasadila jsem troufalý až šibalský úsměv. Představila jsem si, že by mě v tom měla vidět Leonie a slabě jsem se uvnitř zachvěla. 
,,Sakra! To jsou tvoje šaty!" vypískla Ellie a jen žasla nad mým vzhledem. Sice jsem si sobě moc nevěřila, ale dnes jsem hodlala odsunout veškeré starosti, stydlivost i strach. Dneska jsem se totiž chtěla bavit.
,,Vážně? Vždyť je to tak krátké." otočila jsem se zády k ní a poukázala na poslední krajky, končící těsně pod mým zadkem. Bylo to až děsivé.
,,No vážně! Ani neuvažuj, že si je nevezmeš! Jsi v nich totiž nehorázně sexy!" zazubila se a zapřemýšlela. ,,Já nebýt stoprocentní hetero, jedu po tobě!" vyplázla jazyk a já protočila oči v sloup. Ale pak už jsme se obě jen smály- bylo mi totiž jasné, že to nemůže myslet vážně. A já měla oči jen pro Leonii.

,,Na naši úžasnou spisovatelku!" křikla Kelly a vzdávala tím hold Elyon, kterou přijali v nakladatelství ve Vancouveru a její díla budou prodávat nejen v Seattlu. 
,,Děkuji!" pozvedla svou skleničku a všichni jsme si společně přiťukli. Nakonec přišla nejen Kelly a Jake, ale i Gerard a Leon. Všichni jsme se znali z vysoké a společně to nějak doklepali ve stejném ročníku. Nyní se občasně sejdeme, když je to možné. Leon se vrátil do Německa k rodině a Gerard momentálně cestuje po Indonésii. Je vůbec zázrakem, že jsme se dneska všichni sešli a naprosto neplánovaně.
Bar byl narvaný a velmi hlučný. Všichni zde se chtěli zpít do němoty, nebo alespoň tak vypadali. Hemžilo se to tady studenty z vysokých škol ale i mladými lidmi, kteří se chtěli odreagovat od práce a nejspíš i rodiny. Byl to jeden z největších barů v Portlandu. Okolím se prolínaly vlnící se těla a proudy světel, odrážející se od všeho lesklého. Veškeré světlé oblečení jen zářilo v odlescích reflektorů. 
,,Pití! A na parket!" poručila Ellie, která jako obvykle byla střed všeho. Zanedlouho jsme všichni popíjeli společný kyblík míšený vlastně ani nevím čím. V šesti lidech nebylo nijak těžké ho vypít během chvíle. Těšila jsem se už na tanec, nakonec mě vytáhnul Jake. Nebránila jsem se ani v nejmenším.
,,Moc ti to sluší, Nancy." prohodil, když už jsme se pohybovali jednotvárně do rytmu hudby, kterou měl na starost dost dobrý Dj, jehož jméno mi bylo neznámé. Lichotku jsem přešla pouhým úsměvem. V tu chvíli se mi vlastně líbilo, že se o mě zajímá. 
Zanedlouho mě zval na drink, a tak jsme se společně vypařili ze zraků našich přátel. Netušila jsem, zdali to měl v plánu. Věřila jsem mu po pěti letech strávených na vysoké. Bylo mi s ním najednou moc fajn, zcela jsem zapomněla kdo jsem a co na mě číhá tam venku. Bylo mi to víc než ukradené. Objednal a my jsme si jen nevinně povídali. 
,,Kde jsi vlastně skončil?" zajímala jsem se zvědavě po chvíli, kdy nám donesli objednané pití. On si dal tequillu a já jedno z mála, co snesu- Sex on the beach. Pro začátek.
,,Jsem redaktor a novinář. Píšu sloupky do Vancouver Times." pochlubil a se a já jen žasla. S Ellie měli vždy hodně společného v literatuře. Ale dostat tak prestižní místo hned po vysoké bylo velké štěstí. 
,,Tak to ti blahopřeju!" zatleskala jsem nadšeně a upila. Ohlédla jsem se po Ellie, ta se velmi odvážně obtáčela okolo Gerarda. Vlastně zářila jako vždycky, byla tak neodolatelná a sexy. Všichni se po ní ohlíželi. Kdo by ne, v těch velmi upnutých džínách jasně bílé barvy s roztrhanými koleny, dosahujících sotva po její kotníky. A co teprve vysoké podpatky, odhalující crop a kožená bundička, to vše jí dodávalo na neuvěřitelném vzhledu. Nikdy se nebála prosadit a vyniknout. Zato já byla vždycky spíše tišší sportovní typ, měla jsem ráda klid a volnost. Mnoho našich spolužáků a přátel nechápalo, copak máme my dvě vlastně společného, přeci jen jsme vždy byly zcela odlišné. A přesto nerozlučné.
Leon s Kelly jen vysedávali u našeho stolu a o něčem horlivě diskutovali. Zavřela jsem na chvíli oči a snažila se vnímat celé své tělo, omámené slabou dávkou alkoholu. Nikdy jsem zvlášť nepila a má výdrž se rovnala nule.