ℌ𝔢𝔯 𝔊𝔞𝔪𝔢 /UPRAVUJE SE/

Part 46.

Leonie ji nenávistně probodávala pohledem. Ale nevypadala, že by se snad měla bát. Zato já se vyděšením klepala. Cizí žena v mém bytě se ale usmívala. V jejích očích se jí jasně zračila radost z toho, že má brunetku zase před sebou. 
,,Kazíš mi obchody, Rose. Copak to se dělá?" zakroutila hlavou a její tmavé vlasy se při tom pohybu roztřepily. ,,Po tom všem, co jsem pro tebe udělala." svou tvář zkroutila do ublížené grimasy. 
,,Po tom všem co jsi udělala mi a spoustě dalších dívek si nezasloužíš nic dobrého." prskla po ní a já svou přítelkyni skoro nepoznávala. Propadla svým emocím. ,,Shoříš v pekle." doplnila.
,,To si nemyslím. Mám jiné plány do budoucna." zasmála se z plna hrdla. Její hlas se mi začínal protivit. Byl plný arogance a povýšenosti. ,,A co teď s vámi?" zamyslela se a usadila u stolu. Pro ni byla pravděpodobně rutinní záležitost mučit lidi a trýznit je.
,,Mohla bych tvé slečince ukázat, jak trestáme dívky u nás na Ukrajině." sáhla do kapsy a vytáhla krabičku cigaret. Jednu z nich si vložila do úst a zapálila. Kouř se linul přes celou místnost. Bylo mi z toho zle. 
,,Ani se jí nedotkneš." sykla varovně Leonie proti ní. Ale nic neudělala. Jen stála a pozorovala dění. 
,,A kdo mi v tom zabrání? Ty?" smála se Paní K. a vstala. Pomalými mučivými kroky se přibližovala ke mně. Ztuhla mi krev v žilách. Proběhnul mi mráz po zádech. Bála jsem se toho, co mi chtěla tahle šílená žena udělat. 
Když stála už přímo u mě, vyfoukla mi kouř do tváře. Zadusila jsem se tím nechutným pachem a rozkašlala. V tom jí zazvonil telefon v kapse a ona se ušklíbla. Naštěstí se vzápětí odtáhla a vydala do kuchyně i se svou cigaretou.
Otočila se k nám zády a přijala hovor. Leonie okamžitě využila chvíle a sáhla po stole pro svůj a schovala jej za zády. Její tah byl rychlý a nečekaný. Černovláska si ničeho nevšimla. 
,,Budeš v pořádku." šeptla ke mně a její slova nabraly silného dojmu. Věřila jsem jí. 
,,Kdepak jsme to skončily?" pronesla paní K. Vrátila se zpátky. Ale tentokrát se usadila na jídelním stole a pobaveně nás pozorovala. Zapálila si další cigaretu. 
,,Proč nás už nepustíš? Vždyť odsud nemůžeš odejít bez úhony." pokusila jsem se o nějaký rozhovor, abych získala čas. Také jsem chtěla tu ženu odradit od nějakých dalších šílených nápadů. 
,,Bez úhony? A kdopak mi asi ublíží? Nikdo vás nepostrádá a mě hledají v Evropě." posmívala se nám do tváře, jako by to byla její hra. Já ale stejně doufala, že tohle skončí dobře. Nejvíce ze všeho jsem si přála, aby se nic nestalo Leonii. 
,,A co s námi tady tak chceš dělat? Smát se nám až do rána?" zajímala se pro změnu ředitelka Peterson Global s.r.o. 
,,Budete škemrat o smrt než s vámi skončím." pronesla. ,,Anebo přijmeš mou nabídku a tvé kočičky se ani nedotknu." dodala a potáhla z cigarety směs dehtu, karcinogenů a oxidu uhelnatého. 
,,Jakou nabídku?" mračila se brunetka. 
,,Vrátíš se se mnou do Ukrajiny." pousmála se vítězně kriminálnice. 
,,Ne!" vstoupila jsem do tohoto jednostranného rozhovoru, ale Leonie mě jen zpražila pohledem. 
,,Proč bych to dělala?" 
,,No můžeš si vybrat. Buď půjdeš se mnou nebo se tahle kráska," vstala a přiblížila se ke mně. ,,Setká s tresty gangu za neposlušnost." dokončila svou výpověď. Co jsem nečekala bylo, že o mě típne svou cigaretu. Překvapením a bolestí jsem vyjekla. Mou paží projel ostrý a bodavý žár a mohla jsem cítit spálené maso.
,,Ne!" vrhla se Leonie proti ní, ale bohužel se setkala s hlavní zbraně. 
,,Tak jaké je tvé rozhodnutí, Rose?" zeptala se a v ten moment se po místnosti rozhostilo mučivé ticho. Leonie hleděla do země se slzami v očích. Bála jsem se a nechtěla, aby se o mě ještě típla cigaretu. Stejně tak jsem Leonii nehodlala pustit s touhle šílenou ženskou pryč. Naštěstí jsem se nemusela rozhodovat já. 
Dveře mého bytu se rozletěly. Dovnitř vnikly ozbrojené jednotky. Leknutím jsem sebou trhla. Musela to být Leonie, kdo zavolal pomoc.
,,K zemi! Odhoďte tu zbraň!" křičeli muži v černých vestách a s puškami v rukou. Bylo jich osm a rozmístili se okolo nás. S Leonií jsme uposlechly a lehly si na podlahu. Klepala jsem se strachy a tak mě popadla za ruku. Pevně ji stiskla. 
Paní K odhodila pistoli a zvedla ruce nad hlavu. Začala však pomalu couvat, když se k ní ozbrojené síly blížily. Varovali ji a upozorňovali, ale ona si stála za svým. Z ničeho nic otevřela dveře na můj balkón a jednoduše vyskočila. Muži se za ní vrhli. Nemohla vyváznout z toho pádu jen tak. 
,,Podezřelá je v severozápadním kvadrantu. Zavolejte záchranku." ohlásil jeden muž do vysílačky. Další nám pomáhali vstát a odváděli nás ven.

,,Několik vysoce postavených členů gangu bylo dopadeno. Policie zastavila nejen drogový kartel, ale i obchod s lidmi. Bylo zachráněno bezpočet dívek v celé Evropě i severní Americe. Hlavní ředitelka, známá jako Kathryn Morris, byla převezena po pádu z pátého patra do nemocnice v Seattlu. Následně se o ni popere hned několik jednotek v různých státech světa. Spousta jejích klientů poputuje do vazby s ní a to od vlivných mužů a žen až po obyčejné občany, kteří možná žili i právě vedle vás." pronášel svou reportáž mladý muž v košili a kravatě. Postával v ulicích Seattlu. Vlastně jsem to místo nepoznávala.
,,A samozřejmě nesmíme zapomenout na spolupráci významné organizace, která se podílela na záchraně již zmíněných dívek. Dále k vám promluví vážená Kelly Nelson." záběr se zvětšil a na obrazovce se objevila i přítelkyně Leonie. Ta se usmívala od ucha k uchu. 
,,Sláva jí sedne." ušklíbla se pobaveně. 
,,Zaslouží si to, vždyť udělala pro ty dívky hodně." dodala jsem a přitulila se k Leonii blíže. ,,I po tom co udělala pro tebe." dodala jsem vděčně. Byla jsem ráda, že ji Kelly zachránila a já ji pak mohla mít ve svém životě. 
,,Ano." souhlasila brunetka a políbila mě. 
,,Mám pro tebe na zítřek jedno malé překvapení." usmála se troufale a já se jen bála toho, co vymyslela. Ale věděla jsem, že to bude něco nádherného. A když jsme měly být spolu, na ničem jiném nezáleželo...